Olomoučtí radní se na svém jednání v úterý 2. listopadu zabývali problémem chybějící legální trasy pro podélný průjezd Smetanovými Sady. Seznámili se s výsledky sčítání cyklistické dopravy v této části parku i s doplňkovými údaji ze sčítání chodců, byli seznámeni také s tím, že požadavek na legální průjezd Smetanovými Sady se velmi často objevuje v požadavcích kolařské veřejnosti. Vybírali pak ze tří možných variant legalizace - vpuštění cyklistů do aleje (nepříjemné hlavně pro rodiče s malými dětmi, vybudování samostatné stezky podél aleje (vysoké náklady) a vyznačení stezky postranními cestami podél Vídeňské ulice. Odsouhlaseno bylo právě vyznačení po bočních cestách, které je levné a kudy chodí ve srovnání s alejí mnohem méně chodců. Trasa bude ještě letos osazena svislými dopravními značkami, vodorovné značení (bílá čára) bude uskutečněno až na jaře, protože před zimou už není povrch dostatečně suchý a značení by vydrželo mnohem kratší dobu.

Poděkování patří nejenom radním, ale i Výstavišti Flora, které řešení podpořilo. Kolařům lze popřát šťastnou cestu ale zároveň je požádat o maximální ohleduplnost k chodcům. Především stojí za to neostýchat se používat zvonek. Na výzvu v Radničních listech zareagovalo totiž i mnoho chodců, kteří si stěžovali právě na nečekané "zjevení se" cyklisty za zády, které by jim vadilo mnohem méně, kdyby byli včas upozorněni zvonkem.
V. Raclavský

Minule jsme informovali o tom, ze díky grantu Nadace VIA uskuteční nás spolek celoměstské jednodenní sčítání cyklistické dopravy. Konečný scénář byl dohodnut na ustavující Valné hromadě 13. září. Sčítání prováděli dobrovolníci z našich řad a brigádně (50,- Kč/hod.) studenti Slovanského gymnázia, kteří byli pro tento účel v rámci předmětu "Ekologické praktikum" laskavě uvolněni ředitelem Dr. Zicháčkem. Podařilo se obsadit celkem 27 křižovatek na území města, cyklisté byli sčítání v průběhu ranní a odpolední dopravní špičky a výsledky byly utříděny pracovníky civilní služby, zmíněnými už v minulém článku. Počítání zejména v ranním chladu nebylo jednoduché, snadné nebylo i pozdější zpracování výsledku - sčítací archy byly vyplňovány na každém místě ve čtvrthodinových příp. půlhodinových intervalech, takže výsledkem byl téměř 50 cm sloupec papíru, na každém archu průměrně s dvanácti směry jízdy. V průběhu října jsou pracovníky na civilní službě při příznivém počasí prováděna ještě doplňující sčítání tak, aby vznikl co nejucelenější obrázek o hlavních směrech pohybu cyklistů po městě. Výsledkem bude přehledná mapa, vyjadřující intenzitu provozu tloušťkou dopravních proudů.

*U křižovatky Bristol vypadlo sčítání v části ranní špičky, výsledek byl upraven koeficientem, odpovídajícím srovnáním s jinými místy.

Od začátku roku 1990 došlo na území města k 650 nehodám cyklistu, které zaznamenala Dopravní policie (ve skutečnosti jich bylo samozřejmě víc, zdaleka ne všechny nehody jsou hlášeny policii). Z tohoto počtu zavinili cyklisté 43 % (tedy nijak málo, nejsme žádná neviňátka), ostatní účastníci silničního provozu 57 %. Nejčastější příčinou je nedání přednosti v jízdě - 277 nehod (43 % z celkového počtu nehod). Ostatní účastnici silničního provozu přitom způsobí nehodu tím, že nedají přednost, 1.7x častěji než cyklisté. Naopak cyklisté jednoznačně kralují v případě alkoholu - ze 64 kolizí, způsobených alkoholem, byla vina v 52 případech na straně cyklisty. Hrabalovská romantika šněrování silnice cestou z večírku je pravděpodobně až příliš vžitá a na alkohol bychom si měli, kromě přednosti v jízdě, dávat pozor. Řidiči by pak zejména neměli předpokládat, že přednost mají jen jiná auta. Kromě toho by měli po městě jezdit rozumnějším způsobem, pomaleji a pozorněji. Staré pravdy, ale stojí za to je připomínat, náš spolek by na to mel zaměřit dlouhodobou kampaň. Určitě to stojí za námahu, protože jen za poslední 4 roky bylo v Olomouci při dopravních nehodách usmrceno 5 cyklistů a 35 utrpělo těžká zranění. 220 zranění bylo lehkých, jen 61 kolizí zaznamenaných Dopravním inspektorátem, se obešlo bez zdravotních následků. Pořadí příčin u cyklistů a ostatních shrnuje tabulka.

Z nového průzkumu (1995-99) byly zatím vyhodnoceny pouze křižovatky. Pokud přičteme hodnoty z minulého průzkumu (1990-95) jsou jasně nejnebezpečnější křižovatky Schweitzerova ´ Velkomoravská (18 nehod) a Rooseveltova ´ Velkomoravská (16 nehod). Předstihnout by je mohlo pouze okolí Bristolu - pokud bychom brali křižovatku na Gorazdově náměstí a křižovatku u Bristolu jako jeden uzel, došlo zde celkem ke 21 nehodám. Dalším nebezpečným místem je křižovatka tř. Svornosti ´ Litovelská (11 nehod) a tř.Míru ´ Pražská (9 nehod). Velmi kritický je také sjezd z estakády, tj. křížení Holické s Velkomoravskou, kde bylo jen od roku 1995 zaznamenáno 7 nehod. V předchozích letech před postavením estakády tomuto křížení odpovídalo vyústění Holické na Tovární, kde došlo v letech 1990-95 k 5 nehodám.

Údaje o nehodách, získané na Dopravním inspektorátu, jsou v těchto dnech vyhodnocovány a budou využity mj. při stanovení pořadí naléhavosti úprav. V některém z příštích čísel přineseme podrobnější analýzu kritických m(st. Poděkování za zpřístupnění údajů patří vedoucímu olomouckého Dopravního inspektorátu mjr. Ing. Oldřichu Novotnému.

Z města vyjedeme podél Bystričky Libušinou ulicí (vyznavači terénu mohou přímo po břehu řeky) a od mostu na Pavelkovu pokračujeme na Bystrovany už jen po stezce (úsek má být brzy upraven). Těsně před Bystrovany se dáme doleva po silnici přes nadjezd a pokračujeme na Droždín. Tady už můžeme řídit plánkem. Hned na začátku Droždína odbočíme doprava - cesta nás zkratkou vyvede na výjezd z obce směrem na Bukovany (opět doprava). Kousek před vrcholem stoupáni, ještě v obci, odbočuje z hlavní silnička doleva a hned se dělí. Dáme se její pravou větvi - ta se po pár metrech stáčí doleva a vede nás po slušném asfaltu k chatám nad Droždínem. Je tu pěkný výhled na Hanou a po průjezdu mezi chatami vlevo ještě pěknější boční pohled na svatokopeckou baziliku, připomínající koráb v zeleni. Po krátké rovince přijedeme k okraji další chatové osady, těsně před ní odbočíme doleva. Cesta vede do lesa a pokud neuhneme z přímého směru na některou pěšinu, dovede nás až na Svatý Kopeček. Vyjedeme vedle hřiště v Křičkově ulici a rovné můžeme pokračovat Darwinovou přímo k Z00. Na trase jsou jen dva krátké (méně než 20 m) úseky hůře sjízdné na silničním kole. Sportovně je trasa minimálně stejně hodnotná (rozuměj strmá) jako hlavní silnice na Kopeček, místy je ještě náročnější. Máte-ti podobné tipy na málo známé zajímavé trasy, neváhejte a napište!

"Moravská stezka" je první moravská dálková cyklotrasa, vyznačená od hranic s Polskem až ke hranic(m s Rakouskem, z velké části podél toku řeky Moravy. V okol( Olomouce vede mj. po známé trase na Poděbrady a přes Horku do Litovelského Pomoraví. Tam to ale už s manželkou dobře známe, proto jsme se rozhodli zkusit o letošní dovolené strávit týden na jihu. Tenhle článek je jen krátkým ohlédnutím s několika postřehy a praktickými radami. Kdo se chce po stezce vydat, tomu lze doporučit, aby si především opatřil průvodce (v Olomouci k dostání v Tourist centru ve Švédské ulici).

Do Starého Města u Uherského Hradiště jsme cestovali drahou a zkušenost nebyla zrovna evropská. ČD vydaly nové jízdní rády, ve kterých zrušily značení vlaku výchozí a cílovou stanici a ponechali jen čísla, podle kterých lze po troše mravenčí detektivní práce zjistit, že vlak uvedený na trati Olomouc - Přerov je týmž, který pokračuje z Přerova do Uherského Hradiště. První ovšem není označen značkou zjednodušené přepravy jízdních kol, druhý ano. Při zjednodušené přepravě stačí přikoupit lístek na kolo a nastoupit i s ním do vagónu s vetší "předsíní", odpadá vyplňování formulářů pro kolo jako spoluzavazadlo, spoří se čas a snižuje riziko poškození či ztráty kola. Na informacích jsme se snažili zjistit, jak je možné, že tentýž vlak na části trasy může a na jiné nemůže přepravovat zjednodušeně kola. Nevěděli. Ať si kolo podáme jako spoluzavazadlo. Vagóny pro zjednodušenou přepravu pak samozřejmě jely i z Olomouce, jen v jízdním rádu byl překlep. Stejná situace se opakovala při cestě zpět z Břeclavi do Olomouce s tím rozdílem, že ani průvodčí nevěděl, že jeho vlak pokračuje z Přerova do Olomouce. On proste v Přerově vystupoval a tvrdil nám, ze si musíme v Přerově přestoupit a podat kola jako spoluzavazadlo, protože vlak z Přerova do Olomouce zjednodušenou přepravu nemá...

Ve Starém Městě určitě stoji za to opustit na čas Moravskou stezku a zavítat do Buchlovic na zámek, nablízku je také hrad Buchlov a poutní Velehrad.

Buchlovice i Buchlov jsou velmi frekventované, v červenci a srpnu otevřené denně včetně pondělí. Pokud musíte na prohlídku čekat, můžete čas strávit v krásném zámeckém parku. V jeho zadní části funguje od 1.6. do 30.9. impozantní prodejní výstava fuchsií. Návštěva Velehradu také stojí za to a to nejen pro poutníky. Pod chrámem jsou zpřístupněny rozsáhlé katakomby s lapidáriem - mnoho fragmentu původní románsko - gotické výzdoby kostela před jeho barokní úpravou.

Cesta podél Moravy je cestou podél četných vykopávek z doby Velké Moravy. Ve Starém Městě u Uherského Hradiště byly v roce 1949 poprvé odkryty základy zděné stavby z doby před vznikem Přemyslovského státu. Do té doby se předpokládalo, ze Slované stavěli na našem území jen dřevěné stavby. Moravská stezka vede v blízkosti všech významných expozic - ve Starém Městě je halovou stavbou překryta lokalita vykopávek se základy kostela, několika kostrovými hroby a mnoha drobnými exponáty včetně např. velkomoravského skalpelu. Na okraji samotného Uherského Hradiště jsou pod širým nebem upraveny základy rozsáhlé baziliky, ke které přiléhal klášter a která byla pravděpodobně sídlem biskupa. Trasa Moravské stezky vede také přímo pres Valy u Mikulčic, nejimpozantnější odkryté opevněné slovanské sídliště s rozsáhlou expozicí a prohlídkovou trasou (krytá část expozice otevřena jen do 16 hod.). V tomto hradišti byly odkryty základy 13 (!) zděných kostelů a rotund. Posledním velkomoravským hradiskem, kterým prochází Moravská stezka, je Pohansko u Břeclavi. Stejnojmenný romantický empírový lovecký zámeček si vybaví fandové filmové podoby "Krále Ubu" s Mariánem Labudou, který tu byl točen. V areálu hradiska probíhají stále vykopávky, odkryto bylo dosud pouze několik procent rozlohy. S průvodcem je možné pozorovat archeology při odkrývání základu chat i koster (v našem případě kostry krávy).

Regionální agentura pro rozvoj Střední Moravy s Centrem dopravních výzkumu vydaly cyklistického průvodce po Moravské stezce, který kromě map obsahuje i slovní popis včetně upozornění na problematické úseky, upozorňuje na hlavní zajímavosti a hlavně dává tipy na ubytování včetně telefonu a kontakty na prodejny a opravny kol na trase. Pokud nejedeme se stanem, vyplatí se zajistit si nocleh telefonicky den předem a přizpůsobit délku etapy možnostem ubytování. Hlavně ve frekventovaných centrech (okolí Lednice) nemusí být sehnáni levného noclehu snadné. V Buchlovicích můžeme doporučit ubytování v soukromí u Knopů, ve Strážnici vychází velmi příznivě ubytovna Interstudent (středoškolský internát se sociálním zařízením na pokoji), nemusí být ale v provozu celou sezónu - pouze v době, kdy mají alespoň část obsazenu zájezdem, jinak se jim nevyplatí pouštět ohřev teplé vody. V Lanžhotě funguje velmi levná ubytovna TJ Sokol, složená ze známých ubytovacích buněk UNIMO, společné sociální zařízení a starší vybavení, vše je ale udržováno v čistotě. Nejnižší standard byl v ubytovně FC Valtice (opět buňky), sociální zařízení je sdíleno s trénujícími místními fotbalisty a není vždy bez vady. K tipům na ubytování z průvodce lze ještě přidat ubytovnu Fruty v Lednici a SOUZ ve Valticích.

Průvodce má ovšem i své mouchy. Největší spočívá v tom, že byl vydán dřív, než byla celá trasa vyznačena, takže jižně od Mikulčic se trasa v mapě lisí od trasy v terénu. 0 tom ale podrobněji až v příštím čísle, kde se dozvíte mj.- o krajině dolního Pomoraví, o Strážnici a Hodoníně, o krásách lednicko-valtického areálu a dalších zajímavostech.

V. Raclavský

Pokud máte přístup k Internetu, zkuste zabrousit na následující stránky:

http://www.kamven.cz - poradce pro výletníky, popis turistických, cykloturistických a lyžařských tras, roztříděno podle regionu

http://www.cykloturistika.cz - populární časopis, obsahy čísel a archiv starších cestopisných článku

http://www.ekzlom.cz/Velo/index.html - magazín Velo, výtah z obsahu a archiv starších článků (plné verze)

http://www.kolo.cz/index.htm - rozsáhlé stránky, novinky a zajímavosti ze světa horských kol, popis cyklotras (téměř výhradně jen Čechy)

http://www.kolo.cz/koprivnice - aktivní bikerský klub Kopřivnice

http://www.asysijd.cz/cyklo - cykloturistická stránka KČT Kutná Hora

http://www.potlach.cz/cgi-binlchat.cgi - potlach pro cyklisty

Máte-li zajímavé tipy na další stránky, pošlete je do redakce, rádi je otiskneme. Pokud máte chuť podílet na vytvoření naší vlastní stránky, ozvěte se.

Následující tabulku jsme převzali z publikace Jízda na kole: cesta vpřed pro města", kterou vydal Direktorát Evropské komise pro životní prostředí, jadernou bezpečnost a civilní ochranu (- evropské ministerstvo životního prostředí). Tabulka srovnává vlastnosti jednotlivých způsobu dopravy v přepočtu na tzv. osobokilometr, hodnoty pro auto bez katalyzátoru jsou pro lepší srovnání stanoveny jako 100 %.

Valná hromada oficiálně ustavila občanské sdružení "Olomoučtí kolaři (OKO) a schválila stanovy sdružení a jednací řád Valné hromady v navržené podobě beze změn (otištěny v minulém čísle, pro zájemce jsou k dispozici na adrese redakce). Valná hromada také zvolila výbor ve složení V. Raclavský, V. Dostál, J. Mikšaník, J. Smutná, J. Martínek a revizora M. Kotyzu. Členské příspěvky pro rok 2000 byly stanoveny na 150; Kč pro kmenové členy a 100; Kč pro příznivce, nevýdělečně činní (důchodci a studenti) polovinu. Příští Valná hromada se uskuteční pravděpodobně na jaře, mezitím proběhnou nejen schůze výboru, ale i další akce. Nejbližší je veřejné projednání registru cyklistických potřeb, dalším by mohlo být promítání obrázku a videa z dovolené na kolech.

Schůze výboru OKO jsou volně přístupné pro všechny členy i zájemce o členství. První se koná ve čtvrtek 18. listopadu od 17 hod. v restauraci "Zbrojnice" (Biskupské nám., budova Informačního centra UP). V neformální atmosféře bude prostor pro každé téma, iniciativa vítána.

Spolek TREND vozíčkářů, který se od našeho liší jen mírně počtem kol, zve na oslavu 5. výročí svého vzniku, tj. na benefiční koncert Canticum Camerele za varhanního doprovodu Tomáše Ibrmajera v sobotu 13.11. v 18 hod. v chrámu sv. Mořice, vstupné dobrovolné.

Náklady na vydávání a rozesílání zpravodaje "Drátěný osel" jsou do konce roku hrazeny z grantu Nadace VIA. Y roce 2000 ho pak budou spolu s pozvánkami na všechny akce OKO dostávat tzv. příznivci občanského sdružení "0lomouitl kolaři' . Stačí maličkost - uhradit na konto našeho spolku příspěvek, stanovený pro rok 2000 na 100,-Kč (studenti a důchodci polovic). Vyplňte jednoduchý dotazník a zašlete jej na adresu V. Raclavský, Haškova 14, 783 51 0lomouc-Sv.Kopeček, nebo elektronickou poštou na adresu rac@volny.cz. Příští (třetí) číslo dostanete ještě zdarma spolu se složenkou. Pokud máte zájem stát se tzv. kmenovými cleny (s právem hlasovat na Valné hromadě a dostávat i pozvánky na neveřejné akce), stačí uhradit namísto stokoruny 150,-Kč.

DRÁTĚNÝ OSEL - zpravodaj pro vnitřní potřebu občanského sdružení "Olomoučtí kolaři", zdarma. Odpovědný redaktor: Vladislav Raclavský, Haškova 14, 783 51 Olomouc-Sv.Kopeček. E-mail: rac@volny.cz. Redakce vítá pozvánky na zajímavé akce, tipy na výlety, popisy vyzkoušených cykloturistických tras apod.

Vydáno s podporou NADACE VIA z grantového programu Podpora a prosazování udržitelných dopravních řešeni, projekt "Cyklistická doprava a cykloturistika ve městě 0lomouci a okolí. Nositelem grantu je olomoucká pobočka Společnosti pro trvale udržitelný život.