| Zpravodaj občanského sdružení "Olomoučtí kolaři" (OKO) | číslo 3/2000 |
Koncem května se uskutečnil náš druhý cyklovýlet. Po jarních vedrech nastalo prudké ochlazení a tak jsme s obavami očekávali, jaké bude v sobotu počasí. Ranní mlha navozovala atmosféru detektivních příběhů Sherlocka Holmese, ale během dopoledne se poněkud rozjasnilo. Na místě startu se nakonec sešlo téměř 40 cyklistů, kteří se řídili heslem: "Neexistuje špatné počasí, je pouze špatně oblečený cykloturista". Malým cyklistům jsme díky sponzorskému příspěvku od společnosti Mora Moravia, a.s. namontovali zvonky a odrazky a vyrazili do ulic. Hlídka dopravní policie nám laskavě zajistila bezpečný přejezd frekventované třídy Svobody. Projeli jsme Smetanovými sady a na parkovišti u kapličky jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna pokračovala po Moravské stezce do Tovačova, druhá (podstatně menší) zamířila přímo do Grygova. U tovačovských jezer jsme těsně minuli hejno labutí, které se před námi spasilo úprkem do vody (po pravdě řečeno - do posledního okamžiku nebylo zřejmé, kdo před kým bude muset prchat). Tovačovským zámkem nás provedl sám pan kastelán, který svůj výklad nezapomněl okořenit hrůzyplným příběhem o tovačovské černé paní. Mimochodem - členové OKO měli 100 % slevu na vstupném. Po prohlídce zámku jsme se občerstvili v blízké restauraci s letní zahrádkou. Za mírného deštíku jsme vyrazili do Lobodic, kde se nachází obrovský podzemní zásobník zemního plynu (jeden z nejstarších v Evropě). V Zářičí jsme opustili Moravskou stezku a přes Troubky jsme dojeli do Majetína. Zde jsme byli neplánovaně, ale srdečně přivítáni starostou obce. Neodolali jsme jeho nabídce průvodcovských služeb a nechali jsme si ukázat výsledek stavebních úprav z poslední doby - dlážděnou stezku, upravené okolí hřbitova a nově omítnutou hasičskou zbrojnici s velkým obecním znakem (foto na str. 4). Na cestě do Grygova nás zastihlo krupobití, které zapříčinilo rozpad naší skupiny a mírné zbloudění některých cyklistů. Obdivovaným účastníkem výletu byla 10-letá Dana Hulíková - děvče menšího vzrůstu, ale o to větší houževnatosti. Nakonec (i když s občasnou pomocí tatínka) ujela 74 km.
...a Těšetic
Do třetice všeho dobrého i zlého. Věříme, že pro účastníky našich cyklovýletů platí první část tohoto pořekadla. Při výletu do Tovačova jsme se obávali chladného a deštivého počasí, tentokrát jsme jen doufali, že ve zdraví přežijeme vlnu tropických veder. U radnice se sešlo přes 50 cyklistů, ale největší pozornost budilo čtyřkolo s přívěsným vozíkem vyrobeným ze staré lednice (viz foto). Rozdali jsme popisy tras s mapkami a těsně po půl desáté jsme vyjeli. (Dodatečně jsme se dozvěděli, že k radnici přijela ještě jedna skupinka cyklistů, která se chtěla zúčastnit našeho výletu. Bohužel si asi neuvědomili rozdíl mezi pojmy start a sraz). Zvláštní dík patří smíšené hlídce Městské policie a Policie ČR, která operativně zabezpečila přejezd kritických úseků hned na třech místech. V Těšeticích - Ratajích paní starostka slavnostně otevřela nový úsek cyklostezky (viz foto) . Krojovaná děvčata nás podarovala hanáckými vdolky a pamětními listy. Naši fyzičku prověřil Velký Kosíř, jehož vrchol jsme ale nakonec všichni úspěšně zdolali (na kole nebo pěšky). V Kandii pro nás rodina Románkova obětavě přichystala gulášové hody. Po odpočinku jsme se ve skupinkách rozjeli do Olomouce, někteří se zúčastnili večerní "jízdy" v Těšeticích. Do Kandie úspěšně dorazila i posádka čtyřkola s 5-letým Luďou. Sportovní výkon byl odměněn dvojitou porcí guláše a před odjezdem harmonikovým koncertem pana Románka.
V minulém čísle Drátěného osla jsme si mohli přečíst příspěvek našeho čtenáře, který upozorňoval na velké množství cyklistických stojanů rozmístěných na hlavních třídách a náměstích v Prostějově. Dodejme, že Prostějov není v tomto ohledu žádnou výjimkou - např. v Litovli na náměstí Přemysla Otakara objevíte 8 stojanů s kapacitou 60 kol. Jak to vypadá na Horním a Dolním náměstí v Olomouci, o tom se můžete přesvědčit na vlastní oči.
V dohledné době by se situace v centru Olomouce měla podstatně zlepšit. Při rekonstrukci Horního náměstí se počítá i s instalací stojanů pro jízdní kola. Pro ostatní části městské památkové rezervace se zpracovává Generel městského mobiliáře, jehož nedílnou součástí budou i stojany. Jak jsme vás také už informovali, Nadace Bezpečná Olomouc vypracovala projekt Kolo v bezpečí, který navrhuje rozmístění uzamykatelných stojanů v místech pod dohledem bezpečnostních kamer.
Teď se ale naskýtá otázka, jak budou vypadat nové stojany? Budou vyhovovat potřebám cyklistům? Zkusme si nejprve shrnout, jaká kritéria by měl splňovat takový ideální stojan na kola. Kolo v tomto stojanu musí být stabilní, neměly by se poškodit výplety kol ani odřít rám. Bicykl by měl být zabezpečen proti krádeži možností zamknout rám k nějaké pevné součásti stojanu.
Většina jednoduchých stojanů je určena pouze k najetí a zafixování předního kola, což může být rizikem pro výplety. Zejména ti, co převáží na kole nákupy nebo jezdí na výlety s "plnou polní" vědí, že dát kolo do takového stojanu je dost velký hazard. Kolo má malou stabilitu a pokud někdo o něj zavadí, tak můžete rovnou vyhledat nejbližší opravnu kol. Také bezpečnost zde není velká - plno cyklistů už našla ve stojanu místo svého miláčka jen zamčené přední kolo.
Nutno ale zdůraznit, že existuje mnoho variant tohoto typu stojanu, z nichž některé poněkud omezují uvedené nevýhody.
Z výše uvedených důvodů dáváme přednost stojanům, o které můžeme opřít rám kola. Výhodou je, pokud můžeme zároveň zafixovat i přední kolo - bicykl při zamykání neujíždí a nekácí se. Oblíbeným místem k parkování kol bývají různá zábradlí a nízké plůtky.
Na fotkách vidíte některé ze stojanů, které dle našeho názoru splňují požadavky i náročných cyklistů. Jednoduchý stojan se dá vytvořit i např. z vytvarované trubky. Jedná se vlastně o nízké zábradlí, jehož vodorovná trubka je v přední části zahnuta do tvaru písmene U. Do tohoto "účka" zajede přední kolo a vodorovná trubka poslouží jako pevná opora bicyklu, který lze navíc zamknout přes rám i přední kolo.
Zabývali jsme se i problematikou uzamykatelných stojanů. Před několika lety byly v Olomouci rozmístěny stojany, u kterých jsme si po vhození pětikoruny vytáhli klíček a zámek a kolo zamkli. Tyto stojany se však moc neosvědčily. Cyklistický národ je dost šetřivý, takže podle pamětníků se okolí stojanů hemžilo zaparkovanými koly, pouze stojany zely prázdnotou. Vandalové také s oblibou zalamovali klíčky nebo do zámku strkali různé nepatřičné věci. Navíc podle svědků to byla dost nevzhledná monstra, která nakonec musela být odstraněna. Nám se podařilo vypátrat stojan, který splňuje všechny užitkové a bezpečnostní nároky cyklistů a jeho vzhled snad nikoho neuráží (viz fota). Bicykl má uchyceno nejen přední kolo, ale i jeho rám je fixován speciálním ramenem vybaveným úchytkou. Úchytka je potáhnutá plastem, takže nemůže dojít k odření rámu. Navíc je možno do ramene vložit speciální zámek (asi velikosti krabičky od zápalek) a zamknout. Pokud tento zámek nemáte, můžete použít běžný lankový zámek.
V květnu jsme dostali k vyjádření návrh stojanu, který měl být součástí mobiliáře na Horním náměstí. Jednalo se o nízký stojan, v němž by bicykly byly uchyceny pouze předním kolem. Tento návrh jsme odmítli a prostřednictvím radního MUDr. Pavla Andrše jsme radě města předložili naše návrhy (viz fota a další). Prospekty a fotografie jsme též dali k dispozici Nadaci Bezpečná Olomouc a zpracovatelům Generelu městského mobiliáře. Věříme, že naše snaha nebyla marná a že se dočkáme takových stojanů, které budou cyklistickou veřejností a cykloturisty s povděkem přijaty.
Děkujeme CDV za poskytnutí inspirujících materiálů.
| * Cykloturistické výlety pořádané "Olomouckými kolaři" * |
CYKLOSTEZKAMI OLOMOUCKA
22. 7. Litovelské Pomoraví
Trasy 35 km (vhodné i pro rodiny s dětmi) a 65 km.
Olomouc - Litovel - Mladeč - Náměšť na Hané - Těšetice - Olomouc
Příjemná projížďka mírně zvlněnou krajinou. Prohlídka Mladečských jeskyní (členové OKO průkazy s sebou!). V Litovli přichystáno malé překvapení. Cestou možnost koupání.
19. 8. Šternberk
Několik tras různé náročnosti a délky, nejdelší z nich 60 km.
Olomouc - Hlušovice - Bělkovice - Těšíkov - Šternberk - Mor. Huzová - Olomouc
Nejprve mírným stoupáním k Těšíkovské kyselce (odpočinek), pak sjezd a po rovině.
Starty vždy v 9.00 hodin z Horního náměstí v Olomouci.
|
* Cyklo(turistické) akce v regionu * |
RUBENA TOUR´S 2000 - OLOMOUC (5. závod)
15. 7., start od 12 hodin (přihlášky od 9 hodin) na Horním náměstí
Závod horských kol v centru města a Bezručových sadech. Kancelář závodu v informačním centru v podloubí radnice. Start na vlastní nebezpečí, přílba povinná! Startovné 0 - 100 Kč (dle kategorie).
Kategorie: ELITE, hobby, ženy, junioři, veteráni, příchozí, V.I.P. a sponzoři, děti 4 - 15 let.
Pořádá: ON ROAD, Marek Suchánek, Havelkova 3, Olomouc; tel.: 522 88 48, msuchanek@telecom.cz
OLOMOUCKÁ PADESÁTKA
22. 7., 12.00 h. Maraton horských kol (50 % terén, 40 % zpevněné lesní cesty, 10 % asfalt), trasa 50 km.
Prezentace od 8 hodin u fotbalového hřiště v Bělkovicích - Lašťanech, přihlášky do 14.7. (300 Kč). Pořadatel: Martin Kaňkovský, 783 15 Bělkovice - Lašťany 528, 0602 721 016, 0604 122 788
VÝJEZD NA PRADĚD
30. 7., Bruntál - Praděd - Olomouc, sraz na hl. nádraží ČD v Olomouci v 7.15 hodin (odjezd 7.42h.)
Pořádá: KČT Olomouc, Jan Drahník, tel. domů 068/ 538 10 33, do zaměstnání 540 30 90
CYKLISTICKÝ + PĚŠÍ FESTIVAL (30. ročník)
18. - 20. 8., prostory Lehkoatletického stadionu TJ Lokomotiva Olomouc
Plnění odznaku Olomoucko na kole, pěšky, sportovní cykloturistika - 6 tras, crosscountry závod horských kol, cyklistický silniční maraton Olomouc - Praděd - Olomouc. Start každý den v 8.00 h.
Startovné 50 - 200 Kč. Ceny pro vítěze, tombola, občerstvení. Pořádá: Velohobby klub KČT Loko Ol.
Ing. Milan Motl, 783 15 Bělkovice 164, tel. 068/ 539 65 09, 0603 303 928, mail: motlm@mbox.vol.cz
JIZERKY NA KOLECH
25. - 27. 8., náročných 220 km rozdělených do 3 dnů (65, 95, 60 km).
Sraz na nádraží ČD v Olomouci v 6.27 hodin, odjezd v 6.57 hodin . Ubytování na chatě Jizerka.
Přihlášky (do 31. 7.!): Jan Drahník, tel. domů 538 10 33, do zaměstnání 540 30 90
SMRŽICKÁ ŠLAPKA (2. ročník)
2. 9., Cyklo 25, 50, 100, 175 km, MTB 25, 50 km.
Start (175 km) 7-8 hodin, ostatní 8 - 10 hodin na hřišti sokolovny ve Smržicích, možnost přespání.
Pořádá: KČT Smržice u PV, Pavel Copek, sídl. E. Beneše 20/37, 796 03 Prostějov; tel.: 0508/ 365 601
Na výletě do Tovačova jsme se cestou zpět seznámili se starostou obce Majetín, panem Ing. Mojmírem Dočkalem (viz str. 1). Pan starosta mi byl sympatický svým patriotismem a zájmem o cyklistiku. S povděkem jsem přijal jeho pozvání na výlet do Mladče, který spolu s partou místních cyklistů pořádal o dva týdny později. Na této zdařilé akci jsem využil polední pauzy a pana starostu jsem trochu vyzpovídal:
Pane starosto, vzpomínám si, jak jsem před lety při své vyjížďce objevil nově vybudovanou cyklostezku z Majetína do Brodku u Přerova a jak mě její existence mile překvapila a potěšila. Jak vůbec došlo k tomu, že tato stezka byla vybudována?
O stezce do Brodku jsme uvažovali již v roce 1993. Je třeba si uvědomit, že Brodek je pro nás spádovou obcí. Nachází se tam stanice ČD, pošta, zdravotní služby apod. Do Brodku také dojíždějí starší žáci do školy a řada lidí do zaměstnání. Na spojující silnici panuje poměrně silný provoz a chodci ve vozovce byli dost ohrožováni projíždějícími auty. Podpora nové stezky pro chodce a cyklisty byla zpočátku váhavá. Veřejné mínění však vyburcovala smrt chlapce, který byl sražen automobilem. Obě obce daly dohromady finance a v letech 1997 - 98 byla vybudována dlážděná stezka z okraje Majetína do Brodku. Byla vybavena i odpadkovými koši a v noci je osvětlena pouličním osvětlením. Díky dotacím poskytnutým z Pilotního programu pro mikroregion Haná jsme v druhé etapě stezku prodloužili přes celou obec Majetín.
Mohou u vás někde cykloturisté získat informace o cyklostezkách, případně o zajímavých místech v obci a okolí?
Na obecním úřadě a v prodejnách potravin jsou k dispozici orientační plán Majetína a pohledy obce. Také jsme si objednali prostřednictvím Centra dopravního výzkumu v Olomouci dvě informační tabule s mapou cyklistické sítě a prezentací obce. Textová část o obci bude doplněna jednoduchým plánkem s vyznačením zajímavých lokalit.
To je věc, kterou dost postrádám. V obcích na cyklostezkách jsou pouze informační tabule s univer - zální mapou cyklistické sítě, která nám ale o místních podmínkách moc neřekne. Informační textové tabule o obcích nejsou doplněny plánkem, což asi většinu turistů odradí - neztrácejí čas hledáním v textu zmíněných zajímavostí a jedou dál. Připravujete něco dalšího pro cyklisty a turisty?
Počátkem července bude dokončena odpočívka pro cyklisty s lavičkami, stojany na kola, odpadkovými koši a veřejným zdrojem pitné vody. Brzy bude vysázena i zeleň. Posezení na lavičkách jistě zpříjemní připravovaná obecní fontána. Do budoucna plánujeme stezku do Grygova a napojení na Moravskou stezku v úseku Olomouc - Tovačov.
Mám radost, že se z Majetína stává taková oáza pro cyklisty. Držím Vám palce a přeji hodně zdaru v započatém díle. J.M.
Z iniciativy Okresního úřadu v Přerově vznikla myšlenka rozsáhlého projektu Cyklostezka Morava. Jedná se o návrh vybudování cykloturistické stezky podél toku řeky Bečvy, Moravy (od pramene až po soutok s Dyjí) a navazujících významných regionálních cyklistických stezek. Celková délka trasy bude podle prvotního odhadu kolem 300 km a prochází územím celkem devíti okresů.
Cyklostezka povede po stávajících komunikacích - místy po silnicích III. třídy, místních a účelových komunikacích, ale převážně pak po lesních a polních stezkách, které budou vyžadovat náležité úpravy a zpevnění. Je zřejmé, že celý projekt bude od samého počátku až po konečnou fázi propagace dosti náročný - vždyť např. jeden kilometr tři metry široké stezky může přijít až na dva milióny korun.
Proto bude nutná vzájemná spolupráce obcí a okresů, které budou společně získávat a sdružovat finanční prostředky.
Zdrojem financí budou nejen obecní rozpočty, ale počítá se i s dotacemi od státu a z fondů Evropské unie.
Jednou z částí této cyklostezky je cyklostezka Bečva, která by během jednoho až dvou let měla být vybudována na Přerovsku. V současné době je již upraven sedmikilometrový úsek stezky kolem jezera Jadran v Oseku nad Bečvou, celková délka stezky bude 73 kilometrů.
Cyklostezka Morava by se mohla stát významným turistickým magnetem našeho regionu pro velký počet návštěvníků. Jízda na kole, spojená s objevováním přírodních krás i lidskou rukou vytvořených zajímavostí, se stále častěji stává vyhledávaným způsobem trávení volného času tuzemských i zahraničních turistů. Rozvoj cykloturistiky je také šancí pro vznik řady nových pracovních příležitostí v doprovodných službách, navíc bez negativního dopadu na životní prostředí.
Příznivec "Olomouckých kolařů" - platí snížený příspěvek, dostává zdarma vnitřní zpravodaj sdružení a další materiály a je zván na všechny akce sdružení. Snížený příspěvek pro příznivce je 100 Kč (pro studenty a důchodce v poloviční výši).
K často diskutovaným problémům olomouckých cyklistů patří zvyšující se počet jednosměrných ulic, který vede k omezenému pohybu kolařů i v okolí některých stávajících cyklostezek. Je pravdou, že na většině vyznačených tras byly jednosměrky osazeny přídavnými tabulkami "MIMO CYKLISTY", případně v opačném směru tabulkou "CYKLISTÉ V OBOU SMĚRECH". Přesto zůstává mnoho dalších ulic, které by při troše dobré vůle mohly být pro cyklisty zprůjezdněny v obou směrech.
Po dohodě s Úřadem města Olomouce (odborem dopravy) jsme vytipovali úseky, kde by dodatkové tabulky mohly být instalovány. Naše podněty budou postoupeny k odbornému posouzení Dopravnímu inspektorátu. Pokud budou schváleny, nebude už nic bránit tomu, aby byly tabulky instalovány. V první fázi jsme předložili k řešení následující ulice: Polská (u vyústění na tř. 17. listopadu), Lafayettova (při vjezdu z Vídeňské), Nešverova, Vídeňská, tř. Spojenců, Tylova, tř. Svobody u České spořitelny, Bezručova, Slovenská. Dále jsme upozornili na značku zákazu vjezdu všech vozidel u Černovírského lesa, která je umístěna přímo na oficiální cyklostezce č. 6029.
Pokud máte další tipy, které jednosměrné ulice by se mohly pro cyklisty zprůjezdnit, zašlete nám je (písemně nebo elektronickou poštou). Ve svém upozornění nezapomeňte uvést přesný popis místa a důvod, proč by ulice měla být zprůjezdněna. Vaše návrhy zpracujeme a předložíme k posouzení. O výsledku řízení vás budeme informovat v dalších vydáních našeho zpravodaje.
Asi dva roky se cykloturisté na cestě z Olomouce do Litovelského Pomoraví setkávali u jezera Poděbrady s podivuhodnou raritou - za průjezd areálem bylo po nich požadováno vstupné. Tvrdší jedinci v blízkosti vjezdu na Poděbrady mocněji šlápli do pedálů a ignorovali protesty výběrčích. Ostatní (i když se skřípěním zubů) zaplatili nebo se jim podařilo usmlouvat bezplatný vjezd.
Aby bylo učiněno pravdě zadost, musíme dodat, že výběrčí nevybírali za průjezd areálem, ale předpokládali, že se na koupaliště jedeme koupat. A že naše protesty jsou jen fikanou lstí, kterou se chceme zbavit povinnosti zaplatit vstupné. Změna tohoto stavu nastala první červnový víkend. Projíždějící cyklista si nyní za 10 Kč zakoupí tzv. vracenku a po průjezdu areálem mu budou peníze vráceny. Tento systém ale vyžaduje, aby na druhém konci areálu byl také přítomen druhý člověk, který nám opravdu peníze vrátí. Osobně jsem se přesvědčil, že tomu tak vždy není. Pokud i vy nenajdete na konci areálu (směrem na Chomoutov) druhou pokladnu, neztrácejte nervy a nevracejte se k parkovišti vynadat hlídce. Peníze vám vrátí i v blízkém stánku s občerstvením.
V květnu jsme ve spolupráci s Hnutím Duha připravili anketní lístky pro průzkum mezi dětmi na druhém stupni základních škol. Cílem tohoto anonymního průzkumu (který je součástí naší kampaně "Bezpečné cesty dětí do škol") bylo zjistit, kolik dětí jezdí na kole, jak je to s jejich bezpečností, jaké mají problémy při provozování cyklistiky a co by si přály změnit. Tyto dotazníky jsme nejprve "otestovali" na žácích v kroužcích ekologické výchovy. Vyhodnotili jsme je a dále upravili, aby nedocházelo k chybám ve vyplňování.
Průzkum byl proveden členy ekologických kroužků na čtyřech školách (Řezníčkova, Helsinská, Holečkova, Heyrovského). Vrátilo se nám 733 vyplněných anketních lístků od žáků 5. - 9. tříd. A nyní některé výsledky.
Potěšilo nás, že drtivá většina žáků umí jezdit na kole - pouze 4 ne. Také pouze 42 žáků nemá vlastní kolo. Skoro denně na kole jezdí téměř polovina dotázaných, dohromady alespoň 1 x týdně 81 %.
Do 1 km od školy bydlí téměř 80 % dětí. Tomu odpovídá i způsob dopravy - stejné procento dětí chodí do školy pěšky, městskou hromadnou dopravu využívá 16 %, zbytek dojíždí s rodiči autem nebo na kole.
Méně nás už potěšilo to, jak málo dětí (11 %) používá cyklistickou ochrannou přilbu. Podobná situace je u vybavení kol. Zkoumali jsme, zda žáci mají vybavena kola dle vyhlášky 102/ 1995 (t.j. zvonek, blatníky, světlomety, odrazky). Pouze 15 % dětí mělo všechny tyto součásti kola. Pouze každý 25. žák měl toto vybavení a přilbu.
Na kole někdy do školy jezdí 53 žáků. Více jak polovina všech žáků by chtěla do školy dojíždět na kole, z nich 103 bydlí dále než 1 km. Více jak desetina rodičů zakazuje dětem jezdit na kole - nejčastěji ze strachu, že by se jim mohlo něco stát. Zde je zajímavé zjištění, že se sice rodiče 49 dětí bojí o zdraví svého potomka, ale pouze 10 z nich svému dítěti pořídí cyklistickou přilbu a 10 vybaví kolo bezpečnostními prvky.
Podrobné anylýzy z jednotlivých škol předáme vedení příslušných škol ke zvážení, zda by se nedalo vyjít některým žákům vstříc. Tam, kde o to bude ze strany žáků, příp. rodičů zájem a kde budou příhodné podmínky (možnost bezpečného odstavení kol v době výuky, vyhovující cyklistická infrastruktura), budeme jednat s vedením škol o možnosti dojíždění většího počtu žáků do školy.
| *** spolkové zprávy OKO *** spolkové zprávy OKO *** |
Začátek členské schůzky dne 1. června se poněkud posunul, neboť se protáhla diskuze členů výboru OKO se sl. Radkou Plíškovou z Centra dopravního výzkumu. Předmětem diskuze byla konečná podoba dotazníků pro obce a anketních lístků pro žáky 2. stupně základních škol. Dále jsme se zabývali otázkou nejvhodnějších a nejpraktičtějších stojanů na jízdní kola. Potom jsme se už v rámci členské schůzky zabývali následujícími tématy (doplněny i aktuální informace z června):
* Olomoucké cyklostezky
Proběhlo další kolo jednání se zástupci ÚmO o prioritních projektech, které jsme navrhli k realizaci v rámci investiční akce "Cyklistické stezky - místní úpravy" (podrobně jsme vás o této problematice informovali v minulých vydáních našeho zpravodaje). Jednání proběhlo konstruktivně a byly vzaty v úvahu naše připomínky. Doufáme tedy, že nyní už nic nestojí v cestě tomu, aby se nové stezky vybudovaly co nejdříve.
Druhou akcí je projednávání projektové dokumentace cyklistické stezky Rokycanova - Wittgensteinova, která vede podél kolejí a areálu plynáren. Toto jednání je podstatně komplikovanější. V první řadě je potřeba projednat se zástupci plynáren možnost vedení stezky po účelové komunikaci plynáren (od brány u přejezdu) nebo po travnatém pásu. Problematickým místem je úsek od budovy vrátnice plynáren po most přes Mlýnský náhon. Zábradlí je zde 2,3 m od osy koleje a pro vedení stezky podle norem není dostatek místa. V případě rozšíření stezky na normativně požadovanou šířku by bylo nutné zbourat nové oplocení areálu plynáren a řešit majetkové vztahy. Dalším problematickým místem je železniční přejezd pro chodce a cyklisty v prodloužení ulic Rokycanova a Domovina. Zástupci ČD původně nesouhlasili s navrženým železničním přejezdem, na dalším jednání své výhrady zmírnili.
Celkově se zdá, že celá akce dopadne tak, že povrch stávající stezky bude vyspraven v rámci údržby Technickými službami Olomouc. Stezka nebude oficiálně vyznačena (nemá normovou šířku) a obrovským úspěchem bude vybudování přejezdu Rokycanova-Domovina. Obě akce jsou stále v jednání a o výsledcích Vás budeme informovat v některém dalším čísle "Drátěného osla".
* Bezpečné cesty dětí do škol
* Cyklostezkami Olomoucka
Probrali jsme organizační zajištění červnového výletu a stanovili jsme si termíny červencové a srpnové akce. Starty letních výletů byly vzhledem k možným vedrům posunuty již na 9. hodinu. Výlet na září je zatím ve fázi výběru, takže pokud někdo má vhodný tip na výlet, neváhejte a ozvěte se nám.Cyklistickou sezónu bychom chtěli uzavřít výletem v říjnu, který by byl zakončen společným posezením u táboráku. Těší nás, že se na našich akcích zvyšuje účast našich členů a příznivců. Byli bychom rádi, kdyby se jejich podíl ještě zvýšil a aby se aktivněji zapojili do přípravy těchto akcí (minimálně tím, aby si připravenou trasu v předstihu projeli). Je ostudou, když se na výletě nějaká skupina (v níž jsou i naši členové) odtrhne a někde bloudí.
Mimochodem - členové a příznivci v tomto čísle najdou černobílou mapku cyklistických stezek (formátu A3). Uvědomujeme si, že to není ideální řešení, ale věříme, že vám alespoň trochu pomůže při plánování (či uskutečňování) vašich cyklistických vyjížděk. Aktivní členové a příznivci, kteří se pravidelně účastní našich cyklovýletů, obdrží mapku ve větším formátu A2.
* Stojany na jízdní kola
* Mapování jednosměrek
Účastníci schůzky obdrželi pokyny pro vytipování jednosměrných ulic, které by bylo žádoucí zprůjezdnit pro cyklisty v obou směrech (podrobněji viz článek)
* Finanční příspěvek od Úřadu města Olomouce
V dubnu jsme požádali o příspěvek z rozpočtu města Olomouce na mzdové náklady našeho pracovníka na civilní službě a na tisk informačních letáků na propagaci našich cyklovýletů. Naší žádosti bylo vyhověno, a tak jsme mohli všem obcím v olomouckém okrese rozeslat dotazníky na zmapování služeb pro (cyklo)turisty. Výsledkem průzkumu bude databáze obcí s informacemi o možnostech ubytování, občerstvení, sportovním a kulturním vyžití, cykloopravnách atd. Tyto výsledky budou předány pracovníkům informačních středisek a zástupcům jednotlivých obcí. V budoucnu by tedy každý turista mohl získat kompletní informace o těchto službách (buď předem v informačním středisku nebo přímo v obci - např. z obecní vývěsky).
* Grant od Nadace VIA pro místní iniciativy
V těchto dnech jsme byli vyrozuměni dopisem z Nadace VIA pro místní iniciativy, že byl vybrán náš projekt a byl schválen k udělení grantu. Ve 3. čtvrtletí tohoto roku tedy budeme moci s pomocí těchto financí dokončit sčítání cyklistů na hlavních křižovatkách v Olomouci, provézt průzkum mezi žáky středních a základních škol a uskutečnit další plánované akce.
Pravidelné členské schůzky OKO
čtvrtek 13. 7., 3. 8., 7. 9. 2000 /17.00 hodin/, Riegrova 5, 1. poschodí
Vítáni i ostatní zájemci o cyklistickou dopravu. Vstup volný. Schůzky se budou konat pravidelně každý první čtvrtek v měsíci, na stejném místě a ve stejnou dobu.
Kontakty na členy výboru:
V.Dostál (předseda) tel. 472/ 2552, Dostal@tudc.olc.cdrail.cz
J. Mikšaník (hospodář) tel. 55 48 331, miksanikj@upoc.cz
Z. Jirout, tel. 541 13 83,
zdenekcikona@mbox.vol.czJsou vám blízké cíle našeho sdružení a chcete nás podpořit? Můžete se stát našimi příznivci či členy (viz článek). Vaše podpora dodá našemu sdružení větší váhu při prosazování našich společných cílů, ale bude i oceněním naší dosavadní činnosti a pobídkou k pořádání dalších zajímavých akcí. Pokud nám poskytnete Vaši e-mailovou adresu, budeme vám nezávazně posílat zdarma informace o připravovaných akcích.
Jak mnozí členové a příznivci OKO vědí, duchovním otcem a zakladatelem našeho občanského sdružení je MUDr. Vladislav Raclavský, který v lednu t.r. odjel na roční stáž do Japonska. Nyní nám zaslal několik zajímavostí ze života japonských cyklistů, které určitě zaujmou i vás.
Japonský životní styl a japonská kultura jsou i v době globalizace stále velmi odlišné a mnoho rozdílů se dá najít i při používání bicyklů. První věc, která přímo bije do očí, je míra jejich zrezivělosti a všeobecná jízda cyklistů po chodníku všemi směry a všemi rychlostmi, které jsou částečně omezeny jen v místech se skutečně vysokou hustotou chodců. Přesto jsem zatím neviděl jedinou kolizi ani neslyšel zvýšený hlas.
Jízdní kolo není pro workholické Japonce prostředkem pro příjemné trávení volného času (ten pojem jim moc neříká), ale prostředkem pro co nejrychlejší přemístění z domova na nejbližší nádraží, případně pak z cílového nádraží do práce nebo do školy. Večer se celý přesun opakuje. Japonské vlaky fungují dokonale, jezdí přesně a v krátkých intervalech. Navazující autobusová síť je ale mnohem řidší a také dražší. Pouhá desetiminutová jízda autobusem vyjde v přepočtu minimálně na šedesát korun, zatímco obyčejné nové kolo lze pořídit podobně jako u nás v přepočtu od čtyř tisíc korun. Pro ty, kteří bydlí v rozumné vzdálenosti od nádraží a pracují v podobně rozumné vzdálenosti od jiného nádraží, jsou proto kolo (tedy 2 kola) a jízda po chodníku tou nejlepší volbou. Silnice jsou ucpané auty, která navíc není kde zaparkovat (bezplatná parkoviště neexistují, v centrech a u nádraží se parkuje v mnohopatrových parkovacích domech, jinde na parkovištích vyhrazených pro místní). Takže Japonci kupují levná kola, která po úplném zrezivění (působením vlhkého slaného vzduchu) nahradí novými. Řídké nejsou ani krádeže kol, i když Japonsko je jinak zemí mimořádně bezpečnou.
Stojany na kola jsou v přehuštěném Japonsku s nedostatkem místa luxusem. Kola stojí na asfaltových plochách v řadách těsně vedle sebe, každé je vybaveno vlastní opěrkou (nejčastěji oboustrannou), která je sice těžká, ale propůjčuje kolu mimořádnou stabilitu. Kola s jednostrannými opěrkami pak často po silném větru leží na zemi. Těsně srovnané řady kol nejsou vidět jen u nádraží, ale také např. před obchodními domy. Zde často uvidíme livrejované "rovnače kol", kteří se starají o to, aby mezi koly v řadě skutečně nezbylo víc než pár milimetrů.
Největším japonským cyklistickým specifikem je ovšem samotný styl jízdy. Japonci jsou obecně známi jako zdatní kopírovači cizích vzorů, proto pro mě představuje velkou záhadu skutečnost, že se ještě nenaučili efektivně jezdit na kole. Zjevně totiž nevědí, že síla svalů lidských nohou je na kole nejlépe využita, když je sedlo nastaveno tak, aby byla noha při úplném prošlápnutí napnutá. Sedla japonských bicyklů mají mimořádně krátkou tyč a Japonci je i tak moc nevytahují. Jezdí stylem, při kterém stehno s lýtkem nesvírají nikdy větší úhel než zhruba 100-120%. Samostatnou kapitolou je i používání deštníků, mobilních telefonů a kouření za jízdy a velmi časté vození pasažérů na zadních motýlcích. Nejčastějším typem obuvi, používaným ženami při jízdě na kole, jsou boty s podpatky delšími než 10 cm a podrážkami tlustšími než 5 cm. I zkušenému kolaři tuhne krev v žilách a i když se s tímto stylem nemůže s ohledem na jeho nebezpečnost ztotožnit, musí v duchu smekat před pozoruhodnou bravurou. Zvlášť při překonávání strmých a často úzkých prefabrikovaných betonových nájezdů na některé chodníky, které ještě nejsou bezbariérové (viz foto).
Já sám jezdím po Japonsku jen občas o víkendech na skládačce. Do práce to totiž nemám z bytu dál než půl hodinky a těch pár ušetřených minut mi nestojí za stres v podobě hustého a "bravurního" kolařského provozu na chodnících. Skládačku mám proto, že na venkov je z města daleko a jinak dokonalé japonské dráhy jsou zařízeny výhradně na přepravu lidí, a to ve velké hustotě. Kolo lze vzít do vlaku jen ve složené podobě a ve vaku tak, aby nikoho neumazalo. Za celou dobu jsem potkal jen dva Japonce s kolem ve vlaku - v obou případech zjevně bývalí závodní cyklisté mířící za kondiční jízdou, přes rameno vak, obsahující samostatně rám a přední i zadní kolo nějakého sofistikovaného "galuskáče". Nelze říct než - všude dobře, doma nejlíp, mimo jiné i při jízdě na kole. Jen po jedné věci se mi bude doma na kole stýskat - po dokonalé ohleduplnosti a samozřejmé opatrnosti japonských řidičů, kteří se nedají zaskočit či vyvést z míry ani krkolomnými manévry japonských kolařů.