| Zpravodaj občanského sdružení "Olomoučtí kolaři" (OKO) | číslo 4/2000 |
Pravidelné střídání počasí na našich cyklovýletech pokračovalo i v letních měsících. Koncem července
se uskutečnila (v pořadí již čtvrtá) vyjížďka. Přes poměrně chladné počasí se sešlo asi 45 příznivců
cyklistiky. Tentokrát jsme vyrazili po Moravské stezce do Litovelského Pomoraví. Díky pochopení
a vstřícnosti pracovníků Městského klubu v Litovli (zejména ředitele Jaroslava Krestýna)
nás v "hanáckých Benátkách" čekalo malé překvapení - všichni mohli bezplatně vystoupit na radniční věž
a pokochat se pohledem do dalekého okolí, případně z ptačí perspektivy zvědavě nakouknout do zákoutí
zadních traktů budov na náměstí. Po krátkém odpočinku většina cyklistů pokračovala v cestě k Novým Zámkům.
Zde jsme ze stezky odbočili a zamířili do Mladečských jeskyní, které jsou v mnoha ohledech evropským
unikátem (mimochodem - pro členy OKO byl vstup zdarma). Po občerstvení jsme vyrazili
směrem na Náměšť na Hané a přes Těšetice jsme se po skupinkách vrátili zpět do Olomouce.
Zasloužený obdiv sklidila rodina Lichnovských (viz foto).
Tatínek všem názorně předvedl,
že na cyklistiku není nikdy brzy. Zatímco ani ne dvouletá Barborka sledovala ubíhající krajinu
ještě z přívěsného vozíku, její 5-letý bráška Luďa už statečně šlapal na vlastním kole
(i když, pravda, občas využíval vlečné lano). Mimochodem - tento rodinný tým
(spolu s maminkou a starším bratrem) získal o 5 týdnů později zvláštní cenu na závodě "Strážná 2000".
Zvláštní poděkování patří našim členům Zdeňkovi a Richardovi, jejichž technická dovednost,
improvizační schopnosti a pevnost nervů byly prověřeny téměř brutálním způsobem. Výletu se totiž zúčastnil
mladík, který byl pronásledován neuvěřitelnou smůlou (nebo možná předpokládal, že mu cestou uděláme
generální opravu kola). Jeho bicykl utrpěl několik těžkých defektů, takže naši obětaví mechanici dorazili
domů až ve večerních hodinách. Na datum srpnové akce meteorologové předpovídali překonání
teplotních rekordů. Přes panující vedro přijely na start zhruba čtyři desítky cyklistů a cyklistek.
Hlavním cílem tohoto výletu byla Těšíkovská kyselka. V Bělkovicích - Lašťanech asi polovina jezdců
ukončila svou pouť, neboť je zlákala vidina chladivého osvěžení na místním koupališti. Ostatní pokračovali
stinnou silnicí až ke kyselce, kde se v blízkém Ekokempu osvěžili i silnějšími nápoji. Pak už zbývalo
zdolat poslední kopec, který nás na vrcholu odměnil romantickými výhledy do okolní krajiny.
Následoval sjezd do Šternberka a návrat do Olomouce.
Pokud máte zájem o popis tras našich cyklovýletů, najdete je na internetové stránce
http://www.geodezie.cz/cyklotrasy.html
(doplněné mapkami a tabulkami s kilometráží). Při troše štěstí objevíte letáček s popisem trasy
letního výletu v tomto vydání Drátěného osla.
K zářijovému výletu s Českým rozhlasem Olomouc (kterého se zúčastnilo rekordních 263 cyklistů) se podrobněji vrátíme v příštím čísle Drátěného osla. Nyní bychom chtěli pouze poděkovat všem, kteří se na zdárném průběhu akce podíleli: Pracovníkům Českého rozhlasu Olomouc, kteří nesli hlavní břímě organizátorských povinností (viz foto z rozdílení cen). Naše díky patří i Marku Suchánkovi, majiteli cykloprodejen ON ROAD, který daroval hodnotné věcné ceny. Oceňujeme pružnost a pohotovost firmy Autodemont (provozuje Loveckou chatu v Horce nad Moravou), která nám vyšla vstříc a jejíž zaměstnanci v cíli připravili chutné pohoštění.
Ve středu 13. září proběhlo v Olomouci další kolo sčítání cyklistů. Celou akci jsme mohli uskutečnit především díky finanční podpoře z Nadace VIA pro místní iniciativy. Průzkum provedlo deset dvojic studentů Slovanského gymnázia a dva pracovníci civilní služby.
Mapován byl cyklistický provoz na jedenácti frekventovaných křižovatkách a na cyklostezce ve Smetanových
sadech. Sčítání proběhlo ve dvou časových intervalech - ráno od 5.30 do 9 hodin a odpoledne
od 14.30 do 19 hodin. Navzdory nešťastnému datu bylo (až na krátkou večerní přeháňku) příznivé počasí
a tak jsme získali vypovídající a srovnatelné údaje. Letošní sčítání nám společně s loňskými výsledky
poskytne ucelený obraz o směrech a intenzitě cyklistické dopravy. Získané informace budou také sloužit
jako podklad pro rozhodování o budování cyklostezek, případně pro přijetí různých opatření ke zvýšení
bezpečnosti cyklistů.
Analýza získaných dat ještě probíhá, ale už nyní vás můžeme seznámit s některými dílčími zajímavými výsledky: Např. ve Smetanových sadech (v souvislosti s legalizací a vydlážděním spojovací stezky od Havlíčkovy ulice k Vídeňské) se zvýšil počet projíždějících cyklistů oproti loňskému roku téměř trojnásobně (na 746). Zároveň se zhruba na polovinu snížil počet průjezdů hlavní alejí, který je z bezpečnostních důvodů zakázán. Předpokládáme, že řada cyklistů projíždí alejí z toho důvodu, že míří na Polskou ulici a dále po Rooseveltově na Nové Sady. V současné době by při použití legální trasy podél Vídeňské vyjeli na rohu parku u tržnice a museli by se potom vracet doprava po dlážděném úseku na Polské. Situace by se výrazně zlepšila po vybudování přejezdu přes železniční trať a propojením Rokycanovy ulice s Domovinou, která ústí naproti současnému výjezdu z parku. Cyklisté by potom vjeli z parku přímo do klidové zóny a vyhnuli by se fkrekventovaným silnicím na Polské a Rooseveltově.
Sčítání také přineslo pádné argumenty pro vybudování cyklostezky podél Velkomoravské ulice. Např. jen v úseku mezi Velkomoravskou a Baumaxem projelo celkem 442 cyklistů, z toho většina (374) po chodníku.
K výsledkům sčítání se vrátíme v některém z dalších čísel Drátěného osla, podrobná analýza bude zveřejněna ve výroční zprávě.
Příznivcům cykloturistiky i cyklistických klání je dobře znám Auto-velo-klub Velká Bystřice, který každoročně pořádá cyklovýlety v oblasti vojenského výcvikového prostoru Libavá. Na jaře je to akce s názvem Bílý kámen, na podzim Strážná. Tyto výlety každoročně přilákají stovky cyklistů, kteří tak dostanou jedinečnou možnost navštívit veřejnosti uzavřené území.
Podle stanov "Olomouckých kolařů" se může stát členem OKO nejen jednotlivec, ale prostřednictvím individuálního členství i právnická osoba. Prvním členem - právnickou osobou se stal právě AVK. Požádal jsem proto jeho předsedu Jaroslava (Jerryho) Koše, aby nám trochu AVK přiblížil.
Kdy vznikl váš klub a jaké akce pořádáte?
Naše klubová organizace byla založena jako Automotoklub v roce 1977. Od počátku jsme se zabývali především mototuristikou. Naše posádky dosahovaly vynikajících výsledků v orientačních automobilových soutěžích a během několika let postoupily až do federálního mistrovství republiky. Klub byl po celé republice uznáván i jako pořadatel automobilových soutěží, kterých postupně připravil přes padesát. Tuto činnost jsme v roce 1990 ukončili uspořádáním snad největšího podniku v historii tohoto sportu - Severomoravského Dakaru, kterého se zúčastnilo na 200 posádek a téměř 700 osob.
Po této éře v důsledku zdražování benzínu nastoupila jízdní kola. Jezdíme na nich tzv. "bezva orientační kolo soutěže" (BOKS), každoročně vyrážíme v červnu na čtyřdenní "Vysočinu" s plnou tábornickou výstrojí, pořádáme klubové cílové jízdy a další akce. Z nich je nejrozsáhlejší tradiční "Bílý kámen" (1. května) a první sobotu v září stále populárnější "Strážná" (jízda do vrchu na čas s následnou cykloturistikou). Čtyřiadvacet let vydáváme i svůj vlastní klubový "Tamtám" (minulý týden vyšlo jeho 222. číslo). Dále se již 15 let sjíždíme s celými rodinami pod Králický Sněžník k třídennímu opékání selete, což je náš klubový svátek.
Co vás vedlo k tomu, aby se AVK stal členem OKO?
Poprvé jsem se o existenci OKO dozvěděl počátkem roku. Jako cyklista jsem samozřejmě zbystřil pozornost a začal jsem se více zajímat o to, co děláte. Domnívám se, že OKO vyvíjí prospěšnou činnost a věřím, že tato instituce nadšenců dokáže ještě více sblížit fanatiky dvou železem spojených vydrátovaných obručí. A to možná do takové míry, že se začneme při setkání kdekoliv na štrece i zdravit přátelským "ahoj" (jak je to zcela běžné mezi kamarády trampy či vodáky). Vážíme si přímého toku cykloturistických informací formou populárního "Drátěného osla" a zasílání nejčerstvějších údajů a zpráv pomocí e-mailového spojení. Proto jsme se rozhodli OKO podpořit naším vstupem a věřím, že to bude ku prospěchu obou našich organizací. Za bystřický AVK přeji všem přátelům cykloturistům "Vzduch v duši".
Děkuji za rozhovor (a pochvalná slova) a těším se na setkání na některé z dalších cykloturistických akcí.
S předsedou AVK hovořil Jaroslav Mikšaník
| * Cykloturistické výlety pořádané "Olomouckými kolaři" * |
| * Cyklo(turistické) akce v regionu * |
V minulém čísle Drátěného osla jsme se podrobně zabývali problematikou vhodných stojanů na kola (rozebírali jsme jednotlivé typy stojanů a posuzovali je z hlediska bezpečnosti, stability kola, ceny apod.). Avízovali jsme také, že Nadace Bezpečná Olomouc a Městská policie vypracovaly projekt Kolo v bezpečí, který navrhuje rozmístění stojanů v centru Olomouce v místech pod dohledem bezpečnostních kamer. Představitelé NBO a MP přihlédli při výběru stojanů k našim připomínkám a rozhodli se pro dva typy stojanu, které by měly plně splňovat požadavky cyklistů.
Prvním typem stojanu je jednoduchý oblouk (o rozpětí cca 50 cm). O ten si bicykl opřeme a vlastním lankovým zámkem si ho zamkneme přes rám i přední kolo ke stojanu (viz ilustrační foto). Druhý typ stojanu je podobný. Jedná se o nízké zábradlí, jehož vodorovná trubka je v přední části zahnuta do tvaru písmene U. Do tohoto "účka" zajede přední kolo a vodorovná trubka poslouží jako pevná opora bicyklu (viz foto v minulém DO).
Prototypy obou stojanů si můžete prohlédnout na jednodenní propagační akci s názvem Policie pro občana, která se uskuteční 13. října v prostoru pavilonu G ve Smetanových sadech (od 9 do 18 hodin). Kromě stojanů zde budou k vidění i cyklistické přílby a další doplňky. Dozvíte se také, jak má být kolo vybaveno a řadu dalších užitečných informací.
Instalace několika desítek stojanů začne do konce října v následujících lokalitách: Dolní náměstí, tř. Svobody, nám. Republiky, u hlavního nádraží ČD a u tržnice.
Zajímá vás, kde se plánují nové cyklostezky a kdy budou vybudovány? V následujícím přehledu ve stručnosti uvádíme hlavní aktuální projekty:
* Podařilo se nám prosadit, aby v rámci stavebních úprav vozovky na Rooseveltově ulici byla vybudována cca 70 m cyklostezka, která by propojila ulici Jakoubka ze Stříbra s křižovatkou na Velkomoravské ulici (stavební práce na Rooseveltově ulici už probíhají a měly by být dokončeny do 15. listopadu).
* Bezbariérová úprava křižovatek na Velkomoravské ulici (Schweitzerova, Rooseveltova). Práce byly pozdrženy schvalovacím řízením, ale nyní je již vše připraveno a s úpravami se začne v průběhu října.
* Spojovací cyklostezka z křižovatky Velkomoravská x Schweitzerova směrem k Zenitu (už se provádějí dokončovací práce)
* Cyklostezka podél Velkomoravské ulice (vybudování "objížděk" autobusových zastávek Moravanka a Zenit). Bohužel tento prioritní projekt zatím nemůže být realizován, protože ještě nejsou vypořádány majetkoprávní záležitosti na dotčených pozemcích. Snažíme se o to, aby finance, které byly vyčleněny na tyto úpravy pro letošní rok, byly přesunuty na jiný projekt a nebyly "rozpuštěny" v městském rozpočtu.
* Byla projednána a schválena projektová dokumentace úpravy povrchu cesty mezi Rokycanovou a Wittgensteinovou ulicí (vede podél železničních kolejí a areálu plynáren). Dále byl schválen projekt železničního přejezdu pro chodce a cyklisty v prodloužení ulic Rokycanova a Domovina.
* Cyklostezka na Poděbrady (1. etapa - od Sportovní haly UP k mostu přes Mlýnský potok na Břetislavově ulici). Dvě třetiny finančních nákladů výstavby by měly být kryty grantem z pilotního projektu pro rozvoj mikroregionu Haná. Pokud bude přidělení grantu schváleno, bude stezka hotova nejpozději do června příštího roku.
* Cyklostezka Nemilany - Kožušany. Akce by se měla realizovat v rámci výstavby silničního obchvatu. V první fázi by se jednalo o provizorní zpevnění povrchu polní cesty, později by byla pokryta asfaltovým kobercem.
Kmenový člen "Olomouckých kolařů"požívá všech práv a povinností podle stanov (možnost volit a být volen do výboru OKO, dostává zdarma vnitřní zpravodaj sdružení a ostatní materiály, je zván na všechny akce sdružení, obdrží členskou legitimaci atd.). Členský příspěvek činí 150 Kč (pro studenty a důchodce v poloviční výši).
Příznivec "Olomouckých kolařů" - platí snížený příspěvek, dostává zdarma vnitřní zpravodaj sdružení a další materiály a je zván na všechny akce sdružení. Snížený příspěvek pro příznivce je 100 Kč
(pro studenty a důchodce v poloviční výši).
Prvním počinem "Olomouckých kolařů" v loňském roce bylo vytvoření tzv. Registru cyklistických potřeb. Na základě výzvy v Radničních listech jsme shromáždili podněty občanů a vyhodnotili priority pro naši další činnost. Mezi obecnými problémy, které trápí olomoucké cyklisty, se objevil požadavek na zřízení úschovny jízdních kol v centru města.
Přitom možná ani mnozí olomoučtí cyklisté nevědí, že v Olomouci už jedna úschovna kol existuje - a to u hlavního nádraží ČD. Úschovna sice převážně slouží zaměstnancům ČD (v průměru okolo 50 - 60 denně), ale je nepřetržitě otevřena i pro veřejnost. Každý den si zde uschová kolo kolem 10 cyklistů (poplatek 10 Kč za každý započatý den) a o něco vyšší počet kolařů má týdenní či měsíční předplatenku (za 40 a 120 Kč). V létě je kolárna využívána více, celkem může pojmout až 100 bicyklů.
Pravdou je, že pro návštěvníka cykloturistu není situování úschovny u nádraží příliš výhodné. Většina památek či kulturních zařízení se nachází v centru města. Turista tedy zaplatí nejen za úschovu kola, ale ještě si musí přikoupit jízdenky na MHD. Z tohoto důvodu by jistě přivítal (stejně jako mnozí obyvatelé města), kdyby nějaká úschovna kol fungovala i v blízkosti historického centra.
Jsou zde ale reálné předpoklady k tomu, aby taková úschovna opravdu vznikla? Byla by natolik využívána, aby ekonomicky přežila?
Jedním z možných řešení je, že by hlídání kol bylo jen vedlejší činností, na níž by provozovatel nebyl finančně závislý. Co např. hlídaná parkoviště? V úvahu by připadalo parkoviště na Palachově náměstí (u Terezské brány). Nachází se v těsné blízkosti centra, navíc kolem něj vede dálková cyklotrasa. Co takhle postavit 10 - 15 stojanů u hlídačovy budky a vybírat za úschovu kol mírný poplatek (dejme tomu např. 5 Kč za 3 hodiny parkování)?
Otázkou ovšem zůstává, jak by byla zabezpečena ochrana před nepříznivým počasím (stříškou, plachtou?) a kdo by tyto stojany zaplatil.
Jaký je váš názor? Líbí se vám tato myšlenka nebo máte jiný návrh? Napište nám, rádi vaše podněty zveřejníme.
Díky finančnímu příspěvku z rozpočtu města Olomouce a podpoře Regionální agentury pro rozvoj střední Moravy (RARSM) jsme uskutečnili rozsáhlé zmapování služeb pro (cyklo)turisty ve všech obcích našeho okresu. Nejprve jsme v červnu rozeslali na všechny obecní úřady dotazník, pomocí kterého jsme získali základní informace o možnostech ubytování, občerstvení a stravování, cykloopravnách, sportovním a kulturním vyžití, zdravotnických službách, turistických zajímavostech apod. Vzhledem k tomu, že od řady obcí jsme dostali pouze částečnou (nebo žádnou) odpověď, objížděl pracovník na civilní službě jednotlivé obce a zjišťoval potřebné údaje přímo na místě. Získaná data poté zapsal do tabulky v programu Excel a doplnil je údaji o cyklotrasách a o autobusovém a železničním spojení. Kompletní "Katalog služeb cykloturistům v olomouckém okrese" bude slavnostně předán zástupcům města, okresu a informačních center v úterý 17. října ve 14 hodin v zasedací místnosti RARSM.
Pokud patříte mezi cyklisty, kteří běžně jezdí na kole v kalhotách a ne v upnutém dresu či šusťákové soupravě, jistě přívítáte naše upozornění. Čím máte sepnuty nohavice, aby se vám nepřipletly do řetězu? Kolíčky na prádlo nebo kancelářskými sponkami? Víte o tom, že existují speciální sponky, kdysi běžně k dostání? Nyní je objevil Zdeněk Jirout v olomoucké prodejně Cyklo-Vego-Sport na Ostravské ulici, kde si je můžete zakoupit (jednu za 24 Kč - viz foto).
| *** spolkové zprávy OKO *** spolkové zprávy OKO *** |
Od červencového vydání Drátěného osla proběhly tři členské schůzky. V následujícím jsou uvedena nejdůležitější témata, která byla na schůzkách projednávána a která jsou i v současné době aktuální.
V závěru schůzky jsme si také připomněli, že v srpnu již uplynul jeden rok od našeho vzniku. Dvacet přítomných pozvedlo své číše (tedy umělohmotné kelímky) ke slavnostnímu přípitku a potom jsme ještě asi půlhodinku debatovali a seznamovali jsme se s novými členy a hosty. (Pro případné šťouraly dodáváme, že šampaňské a tyčinky nebyly zakoupeny z "OKOvých" peněz, nýbrž jejich nákup byl hrazen z honoráře za vystoupení v Českém rozhlase).
čtvrtek 5. 10., 2. 11., 7. 12. 2000 /17.00 hodin/
Riegrova 5, 1. poschodí
Vítáni i ostatní zájemci o cyklistickou dopravu. Vstup volný. Schůzky se budou konat pravidelně každý první čtvrtek v měsíci, na stejném místě a ve stejnou dobu.
Strávili jste svou dovolenou na kole v zajímavých krajích (v tuzemsku nebo zahraničí)?
Chcete se s námi podělit o své cestovní zážitky? Doneste nám ukázat své fotky z cest.
Kontakty na členy výboru:
V.Dostál (předseda) tel. 472/ 2552, kolari@centrum.cz
J. Mikšaník (hospodář) tel. 55 48 331, jmiksanik@post.cz
Z. Jirout, tel. 541 13 83, zdenekcikona@mbox.vol.cz
(večer do 22 hod. - 543 23 05),
http://www.volny.cz/kolari
Jsou vám blízké cíle našeho sdružení a chcete nás podpořit? Můžete se stát našimi příznivci či členy (viz odstavec o členství). Pokud nám poskytnete Vaši e-mailovou adresu, budeme vám nezávazně posílat informace o připravovaných akcích.
Lefkáda je menší ostrov v Jónském moři u západního pobřeží Řecka. Dlouhý třicet osm, široký šestnáct kilometrů. Počítal jsem dál - dokola málo přes sto, tj. výlet na jeden den. Další dva dny budou patřit vyjížďce do vnitrozemí. Kam si zajedu potom? Kousek na sever je Korfu, na jih Kefalénie, Zankythos. Na řeckou pevninu se dostanu přes padací most. To bude paráda.
Když jsem koncem září loňského roku (už navyklý našemu chladnému klimatu) vyšel z trajektu z Itálie, slunce bylo nezvykle vysoko a pálilo víc než u nás v srpnu. Nebe modré, po noční bouřce ani památky. Mhouřil jsem oči, brýle jsem nechal doma (zdály se být při balení nepotřebné). Čekalo mě vedro a kopce. Několikrát denně od moře do sedla 400-700m, to člověka protáhne. Sen projet "ostrůvek" křížem krážem za čtyři dny padnul hned první večer. Hory proměňují ostrůvek v pořádný ostrov plný těžko dostupných, tajemných míst. Vyjet na vrchol 1157m od nuly nekonečnými, ve skále raženými serpentinami, vypadá trochu jinak, než z Hvězdy na Praděd. A ty výhledy. Na moře, okolní ostrůvky, lodě, pevninu. Vzdálenosti se násobí. Vracím se večer, nad hlavou myriády nezvykle jasných hvězd. Podmanivou řeckou muziku a veselí z taveren střídají zvonky všudypřítomných koz. V noci se žije, v poledne odpočívá. Poučuji se a také si dělám siestu. Na každých výškových sto metrů musím připočítávat sedm kilometrů. Ještě že na většinu míst vedou asfaltky. Automobilový provoz je pouze na východním pobřeží, kde se rozkládá jediná rovinka.
Na ostrově je několik turistických středisek. Východní města Lefkada, Lygia, Nikiana a Nydri splývají v jednu továrnu na turisty. Hovoří se anglicky, moře je klidnější. Ve stovkách pouličních stánků, které lemují ulice, je možné koupit snad všechno. Vynikající cukroví, kterému po prvním ochutnání už nikdy neodoláte, ovoce (nejlevnější jsou broskve a místní červené hrozny). Při zastavení u taverny vás hned tahají za rukáv, výjimečně mají i jídelníček v češtině. Běžným jídlem je řecký salát se sýrem feta, ale výběr je široký. Ceny asi dvojnásobné proti našim.
Většinu turistů tvoří Angličané, kteří přilétají do blízké Kerkyry a odtud vyplouvají na jachtách. Při krásnějším jižním pobřeží je turistů o poznání méně, ve Vassiliki je běžná čeština a hodně se surfuje, Syvota je plná jachet. Na severu se nachází palmová mininížina, přes kosu Gyropetra se dá kolem starých větrných mlýnů a opuštěných pláží dojet k pevnosti Agia Mavra. Kdysi chránila vstup na ostrov. Vše se jmenuje Agia, Agios, tj. Svatý. Západní pobřeží je nejkrásnější, turistická zařízení se objevují jen sporadicky. Moře je z vysokých útesů tyrkysové, liduprázdné pláže lákají houpat se ve vlnách. Je nutno si vychutnat západ slunce na pláži pod vysokým útesem Porto Katsiki. Nemůžete vynechat ani bílý vápencový mys Doukato s majákem a útesy, ze kterých shazovali trestance do moře. Kousek dále jsou pláže Egremnoi a Gialos s pískem jak krupice. Díváte-li se na ně z výšky útesu, turistu si spletete se zrnkem písku a dvoumetrové vlny se šploucháním na Poděbradech. Pláže Ag. Nikitas jsou rozsáhlé a téměř prázdné. Vysoko nad celým západním pobřežím vede cesta s výhledy do nekonečna moře a hloubky zálivů.
Přejíždím z východu na západ. Převod 1:1, jiných téměř není třeba. Při jízdě z kopců oproti svému zvyku musím brzdit - přece jen nejsem sebevrah. Vysoko nad sebou vidím monastýr a žasnu, jak mohli tak vysoko něco postavit. Po hodině mám ten kostelík hluboko pod sebou a nade mnou se tyčí další nekonečný vrchol. Vnitrozemské vesnice vypadají úplně jinak než na Hané. Kamenné domky stojí ve skále, mezi nimi oslí cesty. Toto zvíře je významným dopravním prostředkem ještě dnes. Vozí se na něm mnich i pytle nákladu. Na pracně budovaných terasách svahů rostou olivy, které byly donedávna symbolem bohatství. Mezi olivami jsou rozeseté krychlové úly. Med je kvalitní, prodává se v každé vesnici s naloženými ořechy. Všude je sucho, podaří-li se vodu zadržet v nádržích, rostou rajčata a brambory. Jeden z několika stálých potoků vytváří nad Nydri teplé vodopády a sladkou koupel. Voda později mizí v trubkách vodovodu. Vnitrozemí je opuštěné, plné chátrajících domků a starých lidí. Mladí utekli na pobřeží za snadnějším výdělkem v turistickém průmyslu. Pečivo se v horských vesnicích prodává z aut zajíždějících pekařů za cenu méně než poloviční, srovnatelnou s Českem. Všude je vodovod, není problém si nabrat vodu, jídlo je lepší vzít s sebou od pobřeží. Tady už s turisty nepočítají. Ale lidé jsou příjemní, sdílní, rádi poradí cestu. Domlouváme se rukama, nohama. Řecky a česky. Výjimkou je vesnice Karya, snad skanzen, vyhlášená výšivkami. Kdo má krám na kraji vesnice, je ve výhodě - uzme turistu jako první a bez koupě ven nepustí. A nevymlouvejte se, že nemáte peníze, jen platební kartu. No problem, vzadu je čtečka.
Zvláštním zážitkem je cesta do středu ostrova. V kilometrové výšce se najednou objevuje náhorní plošina s políčky různých barev. Sklízí se víno, jsou zde rozsáhlé trosky starého osídlení a monastýrů. Až takhle vysoko dřív lidé museli prchat před piráty.
Lefkada je nádherný, slunečný ostrov. Cyklista se sice nadře, každý kilometr se však vyplatí. Řecká pohoda, boží příroda, pichlavé opuncie, zrající či kvetoucí citrony. A k tomu báječní lidé. Lefkada je mnohem zajímavější, než třeba populární blízké Korfu. Po návratu domů do podzimních plískanic jsem ještě dlouho vzpomínal na řecké slunce.
Projel a napsal Richard Šindler