Logo časopisu

Zvláštní číslo zpravodaje občanského sdružení "Olomoučtí kolaři" (OKO) ZDARMA

Slovo úvodem

Občanské sdružení "Olomoučtí kolaři" (OKO) bylo založeno příznivci cyklistické dopravy a cykloturistiky v září 1999 a od té doby usiluje o zlepšení podmínek pro kolaře a o propagaci zdravého způsobu pohybu vlastní silou. Letos předstupujeme před olomouckou veřejnost mj. s tímto zvláštním číslem našeho zpravodaje, věnovaným bezpečnému používání bicyklu. Zdravý pohyb na kole totiž nevyžaduje pouze dostatek cyklistických komunikací, ale také dostatek předvídavosti, ohleduplnosti a zdravého rozumu ze strany všech, tedy i kolařů. Věříme, že informace shromážděné v tomto čísle pro Vás budou zajímavé a poslouží dobré věci.
Vladislav Raclavský, předseda OKO

Kde je v Olomouci nebezpečno...

Každý cyklista s vyvinutým pudem sebezáchovy se snaží snížit riziko dopravní nehody tím, že se jednoduše vyhne místům, která považuje za nebezpečná. Málokdo má ale objektivní informace o tom, která místa jsou v Olomouci nejnebezpečnější. Bohužel v ČR obecně neexistuje oficiální podrobná statistika nehodovosti, která by umožnila jednoduše určit místa a příčiny nejčastějších nehod cyklistů. OKO proto hned na začátku své činnosti usilovalo o získání přehledu o nejčastějších místech nehod cyklistů v Olomouci. Navázali jsme na práci Ing. Jaroslava Martínka, který v roce 1995 v rámci přípravy generelu cyklistické dopravy shromáždil základní data za léta 1990-1994. Díky finanční podpoře Nadace VIA a vstřícnosti vedení olomouckého Dopravního inspektorátu se nám v roce 1999 podařilo doplnit a zpracovat nová data z tzv. Knihy nehod.

Analýza Knihy nehod
Zápisy v Knize nehod bohužel neumožňují přímo určit přesné místo a mechanismus nehody, ale pro základní přehled jsou zcela dostačující (získávání podrobnějších informací z jednotlivých protokolů by bylo velmi pracné, zdlouhavé a právně problematické). Údaje, které máme, zachycují jednotlivé úseky (ulice podle názvu) a křižovatky, na kterých se stala nehoda s účastí cyklisty, příčinu nehody a původce (např. nedání přednosti v jízdě jiným účastníkem silničního provozu). Vzhledem k tomu, že k jednotlivé nehodě může dojít prakticky kdekoli, jsou jako nebezpečné křižovatky a úseky hodnoceny ty, na kterých došlo od 1.1.1990 do 30.9.1999 k více než třem nehodám s účastí cyklisty. Dopravní inspektorát v tomto období evidoval celkem 621 nehod cyklistů, z nichž 61 skončilo bez následků (19 %), 220 lehkým zraněním (68,5 %), 35 těžkým zraněním (11 %) a 5 smrtí (1,5 %). Výše uvedená čísla je nutné brát s rezervou, protože řada lehčích nehod se do statistik vůbec nedostane.
Nebezpečné lokality
Tato nehoda se stala 19.5.01 na semafory chráněném cyklopřejezdu na tř. 17. listopadu - řidička i cyklistka měly zelenou. Obešla se bez zranění a vyřešila se dohodou. Nejzajímavější je ale právě lokalizace nehod v Olomouci. Nejnebezpečnější ulice a křižovatky v Olomouci přehledně zobrazuje mapa na straně 5. Nejrizikovější je jednoznačně Velkomoravská a navazující komunikace, kde se střetává silný proud cyklistů mezi centrem a jižními sídlišti s intenzivní dopravou na "průchvatu" městem. Řidiči zde mají díky velké šířce a přímosti pocit, že se pohybují spíš po dálnici než po ulici stotisícového města. Výsledky průzkumu nehodovosti přinesly již konkrétní ovoce - na jejich základě uskutečnila radnice jako prioritní akci úpravy křižovatek pro přejezd cyklistů společně s chodci. Vzhledem ke konfliktním zeleným není ani toto opatření ideální, ale určitě by mělo pomoci. Podobně nám údaje o tř. Svobody pomohly k otevření průjezdu Smetanovými sady od Tržnice k Čechovým sadům. Např. mnoho nehod na Masarykově bylo zase dáno opravou křižovatky u Bristolu počátkem 90. let.
Pozor na zelenou?
Bohužel i v Olomouci se najde místo, které bylo upraveno pro cyklisty, ale má své lokální bezpečnostní mouchy. Jde o křížení obousměrné cyklostezky podél tř. Kosmonautů s tř. 17. listopadu, kde se přejíždí v režimu konfliktní zelené (odbočující auta mají zelenou, ale zelená naskočí i na přejezdu pro cyklisty). Tato situace je podle zahraničních zkušeností velmi nebezpečná a k nehodám (viz foto) zde dochází i v Olomouci.
Samozřejmě celkově se již zřízené stezky na nehodovosti projevují velmi pozitivně. Nejvíce v tomto ohledu vyniká křižovatka u Bristolu, na které došlo v letech 1990-1994 k 10 nehodám s účastí cyklisty (z toho jen jednu cyklista zavinil!), v letech 1995-1999 jen ke třem (cyklista nezavinil žádnou z nich). Vysvětlení - doprava se zahustila, zpomalila, byly instalovány semafory a především vybudován příčný přejezd pro cyklisty chráněný semaforem. Podélný chráněný průjezd bohužel dosud chybí, ale pokles nehodovosti je v každém případě velkým úspěchem. Podobně lze velmi pozitivně kvitovat i otevření podélného průjezdu Smetanovými sady - nejen že ubylo cyklistů, porušujících zákaz průjezdu hlavní alejí, ale celkově přibylo cyklistů, kteří tento průjezd využívají na úkor třídy Svobody, na které došlo v letech 1990-1999 k 17 nehodám (z toho jen 5 bylo zaviněno cyklistou).
Graf nehodovosti Nejen pro cyklisty, ale i pro řidiče může být užitečné znát podrobnější statistiku nehodovosti cyklistů. Z celkem 651 nehod, kterých se v Olomouci v letech 1990-1999 účastnil cyklista, zavinili většinu, konkrétně 388 (tj. 59%) ostatní účastníci silničního provozu (tedy především řidiči), 266 (tj. 41%) jde na účet cyklistů. Přesto si řidiči většinou v osobním rozhovoru stěžují, že cyklisté jsou nebezpeční, nezodpovědní a nevypočitatelní, protože se jim tam, lidově řečeno, motají. Převládá také názor, že cyklisté méně dodržují pravidla silničního provozu. Některá pravidla cyklisté určitě porušují častěji než řidiči, na druhé straně mají díky své pozici na silnici vytříbený pud sebezáchovy a ctí ta nejdůležitější pravidla lépe než řidiči. Graf ukazuje, že řidiči nedávají přednost v jízdě s následkem srážky s cyklistou téměř dvakrát častěji. V nesprávném způsobu jízdy, za který jsou cyklisté často kritizováni, je bilance téměř vyrovnaná, v nepozornosti vedou řidiči (sic!). Hlavní kaňkou na chování cyklistů je alkohol, v naší společnosti bohužel stále platí, že kolo patří k hospodě. Jde ovšem o velmi nebezpečnou kombinaci a Hrabalovská poetika často končí tragicky. V rychlosti a předjíždění jako příčině nehod řidiči samozřejmě nad cyklisty suverénně vítězí, kupodivu je ale vyrovnaná bilance v jízdě po nesprávné straně, ačkoli jsou cyklisté nejen řidiči, ale i policisty často káráni za obousměrné využívání jednosměrek.
Co z toho plyne pro styl jízdy na kole ve městě? Neočekávejte, že Vám řidič vždy dá přednost v jízdě, nemusí Vás vidět, nebo může být nesoustředěný. Především při odbočování na zelenou, ale i při křížení vždy sledujte řidiče a snažte se s ním navázat kontakt očima. Jeďte teprve pokud jste přesvědčeni, že Vás řidič vidí a počítá s Vámi. Při jízdě buďte především ve městě soustředění, nenechte se ukolébat jízdou po cyklostezce v parku a včas zvyšujte svoji ostražitost, jakmile se přiblíží křížení s auty... Ale nepropadejte panice, jízda autem je stejně nebezpečná, jako na kole. Propočtené relativní riziko při jízdě autem činí v Nizozemí 20,8 a při jízdě na kole 21,0 na 1 milion ujetých kilometrů.
Podle statistiky OKO a MMOL sestavil V. Raclavský

Zpět na začátek

Cyklistická helma - nutnost nebo móda?

Ještě nedávno byly cyklistické helmy považovány za řídký módní výstřelek. Pomalu se ale začínají objevovat častěji, zejména u cykloturistů a dětí, méně bohužel u cyklistů dojíždějících denně do práce. To, že helma chrání proti úrazu, ví každý, uveďme si ale některé užitečné podrobnosti:

Proč nosit cyklistickou helmu?
Poranění hlavy při pádu jsou příčinou 3 ze 4 závažných poranění cyklistů. Zlomené žebro, ruka či noha se zahojí. Poranění mozku může způsobit smrt nebo trvalé následky. V první chvíli přitom nejde o poranění zjevné. Mozek je v lebeční dutině obalen mozkovými plenami, mezi kterými je malé množství tekutiny. Při tupém nárazu na lebku (nebo lebky na pevnou plochu) je mozek vržen ve směru nárazu proti vnitřní ploše tvrdé lebky.
Helma V lepším případě dojde k lehkému otřesu mozku, který se projeví obvykle jen nepříjemnými pocity nebo bolestí hlavy, v horším případě těžšího otřesu se dostaví nevolnost a mohou nastat trvalé následky. V nejhorším případě se může tahem nárazu odtrhnout od vnitřní plochy lebky jedna z plen a do uvolněného prostoru může nastat krvácení z poškozených cév. Postižený se cítí zpočátku jen otřesen a jeho stav se postupně zlepšuje. Krvácení ale pokračuje a zvětšující se objem krve dále odtrhává plenu a utlačuje mozek. Při velkém útlaku mozku může dojít k upadnutí do bezvědomí (a to např. i ve spánku v noci po nehodě) a smrti podobně jako u mozkové mrtvice. Stav lze chirurgicky řešit trepanací lebky (vytvoření otvoru v místě krvácení) a vypuštěním krve, problémem ale je, že postižení přicházejí s prvními příznaky často až ve chvíli, kdy začíná docházet k nenávratnému poškození životně důležitých mozkových center.
Co ještě dodat? Každý cyklista prodělá pád z kola v průměru po ujetí každých 7000 km, ujede-li tedy ročně pouhých 1000 km, je to nejméně jednou za 7 let. Ne každý pád končí nárazem do hlavy, ale i pád v nízké rychlosti při jízdě na cyklostezce může způsobit vážné poranění mozku. Srážka s rychle jedoucím vozem je samozřejmě ještě nebezpečnější.
Jak by měla vypadat ideální helma?
Kdo by měl helmu nosit?
Každý, kdo jezdí na kole. Je samozřejmě vhodné vybavit helmou především malé děti, u kterých hrozí pád z kola pouhou vlastní nemotorností mnohem častěji, než u dospělých. Jejich mozek a tkáně jsou ale zároveň mnohem pružnější a odolnější, dítě navíc padá z menší výšky než dospělý. Ovšem není důvod chránit jen děti, ohrožen je každý, nejvíce nejstarší členové rodiny, u kterých zároveň klesá obratnost a pružnost tkání. Tvrzení typu "já mám tvrdou lebku" je zcela nesmyslné. Čím tvrdší, tím horší následky nárazu. Naše tkáně přitom začínají stárnout už kolem 30. roku věku. Za úvahu také stojí, je-li pro děti lepší inkasovat Vaše životní pojištění, nebo si Vás zachovat jako živého rodiče, byť bude rodinný blahobyt oslaben nákupem cyklohelem pro všechny. Nelze zanedbat ani výchovu příkladem - dítě, které nevidí helmu u svých rodičů a je k jejímu nošení jen nuceno, ji často mimo dohled rodičů ihned odloží. Roli hraje i postoj vrstevníků - vyplatí se dát dítěti šanci si helmu vybrat podle jeho vkusu, tak, aby se za ni nestydělo, ale mohlo se chlubit, aby dobře seděla a aby je řemínek neškrtil. Helma s rozepnutým řemínkem je k ničemu.
Několik rad závěrem
Po pádu a nárazu si vždy pořiďte novou helmu, i když její poškození není pouhým okem patrné. Drobná prasklina v polystyrenu může způsobit, že helma při dalším nárazu ihned pukne a polystyren nesplní svou funkci při tlumení rázu. I v případě beznárazového provozu si pořiďte novou helmu po cca 5 letech používání - materiál samovolně stárne!
Nakonec ještě douška pro ty, kdo si dosud helmu nevyzkoušeli - při jízdě na kole se člověk často zapotí a poslední, po čem touží, je čepice na hlavě. Helma má ale větrací otvory, které při jízdě pokožku skutečně účinně odvětrávají. V létě navíc každý cyklista ocení její polystyrenový materiál, který izoluje proti pálícímu sluníčku.
Mimochodem - jedna olomoucká lékařka s oblibou tvrdí, že nebýt cyklistů bez helmy, nemohl by fungovat transplantační program. Snažte se být svým spoluobčanům prospěšní jiným způsobem než jako dárce orgánů po dopravní nehodě.
Tož šťastnou cestu!
Podle Bicycle Helmet Safety Institute

Zpět na začátek

Desatero bezpečné jízdy

1. Před vyjetím vždy zkontroluj stav svého kola, zejména brzd, řídítek a osvětlení. Udržuj své kolo v dobrém stavu. Nekupuj dítěti kolo, do kterého "doroste".
2. Vždy používej cyklistickou helmu, i pro krátké pojížďky, vždy ji správně upevni.
3. Buď ostražitý a koncentrovaný. Stále sleduj trasu a povrch před sebou, měj přehled o situaci za sebou, manévry plánuj a signalizuj.
4. Předvídej, měj obě ruce připraveny brzdit, včas zpomaluj a brzdi. Rychlá jízda a spěch neušetří čas. Preventivní zpomalení naopak vytvoří prostor pro účinnou a včasnou reakci.
5. Vidět a být viděn - platí nejen pro řidiče. Používej světla, odrazky, reflexní oblečení, předvídej, kdy jsi mimo zorné pole řidiče.
6. Vyhýbej se jízdě v noci a při zhoršených podmínkách. Noční jízda vyžaduje zkušenosti a je nevhodná zejména pro děti.
7. Znej a dodržuj pravidla, vždy správně a včas signalizuj své manévry, je-li to možné, využívej cyklostezky a méně frekventované ulice.
8. Pohybuj se s proudem a drž se vpravo, čelní střety jsou nejnebezpečnější. Výjimka platí při pomalé jízdě v hustém provozu. Pak je lepší zabrat prostor a nenechat se tlačit k obrubníku
9. Buď ohleduplný k chodcům. Na společné stezce včas zpomaluj a včas použij zvonek, pokud je zřejmé, že o Tobě nevědí. Míjej chodce pomalu.
10. Při jízdě nepoužívej sluchátka, netelefonuj A PŘED JÍZDOU NEPIJ ALKOHOL, to vše snižuje Tvoje šance včas a správně reagovat.

 

Zpět na začátek

Co patří k povinnému vybavení kola

Předpisy se mění, kola zůstávají. Zopakujme si proto, čím musí být vybaveno kolo pro provoz na pozemních komunikacích podle Zákona č. 56/2001 Sb., a ve znění vyhlášky Ministerstva dopravy č. 301/2001:

K bezpečné jízdě dále přispěje mít na kole kryt řetězu, který ochraňuje před zachycením oděvu, a blatníky, které ochraňují cyklistovi oči, obličej a chrání jeho oděv před znečištěním. Podle zákona č. 361/2000 Sb., je cyklista mladší 15 let povinen použít ochrannou přilbu schváleného typu a mít ji nasazenou a řádně připevněnou na hlavě, a to za jízdy v provozu i mimo něj.
Všimli jste si té drobné nuance? Pokud např. jedete po soukromé lesní cestě, nemusíte mít povinné vybavení. Ovšem Vaše dítě musí mít přilbu vždy, kdy si sedne na kolo - i kdyby to bylo u Vás na zahradě nebo např. při zkoušení vánočního dárku přímo doma v obýváku. Na silnici smí samozřejmě dítě bez dozoru starší osoby až od 10 let.
V zákoně jsou kromě toho některá další ustanovení např. o spolehlivém zaslepení volných konců řídítek, o energii pohlcujícím zakončení ovládacích páček brzd, měničů převodů, nábojů kol apod.
Vzhledem k přehršli zboží na trhu je ale podstatné ustanovení, které říká, že je-li jízdní kolo vybaveno pomocným sedadlem pro dopravu dítěte, musí být toto sedadlo pevně připevněno a opatřeno pevnými podpěrami pro nohy dítěte. Sedadlo a podpěry musí být provedeny a umístěny tak, aby nemohlo dojít ke zranění dítěte při jízdě ani k ohrožení bezpečnosti jízdy. Hmmm... Trošku gumový paragraf - takové sedadlo, ve kterém se dítě nemůže zranit, asi neexistuje. Ale budiž, naši zákonodárci mají o naše děti také strach, věřme, že se to odrazí i v jiných ohledech (např. při podpoře bezpečnosti cyklistické dopravy celkově).

Zpět na začátek

Trocha pochopení neuškodí

Takhle, prosím, neparkujte - tudy vozíčkář neprojede… Vedle nás i mezi námi se pohybují také chodci a vozíčkáři. Zejména mezi chodci a cyklisty panuje někdy nezdravé napětí, ne nepodobné vztahům řidičů a cyklistů. Vozíčkáři zase na cyklisty žehrají, když jim "zarúbají" cestu po pracně vybudovaném bezbariérovém nájezdu. Stačí přitom vyčnívající řídítka a vozíčkář neprojede (viz obrázek). Beze zbytku přitom platí: "Nečiň jiným, co nechceš aby jiní činili Tobě!". Žádný chodec nezažívá příjemný pocit, když jde po chodníku, nebo po pěšině v parku, relaxuje, nebo na něco myslí, cítí se bezpečně, když tu se za zády, příp. těsně vedle něj objeví cyklista. Skutečně málokdy se něco stane, ale leknutí je také trauma. Olomoucká veřejnost si nejvíce stěžuje na pohyb cyklistů mimo vyznačené trasy v parcích, a i když se situace zlepšila, strážníci Městské policie pokračují v nárazových kontrolách, při kterých mohou udělit pokutu až do výše 1000 Kč. Množí se také stížnosti na bezohlednou jízdu cyklistů na lesní silnici od ZOO na Sv. Kopečku k tzv. radíkovskému vysílači. Čím vyšší bude v tomto ohledu ukázněnost a ohleduplnost kolařů, tím lepší bude také naše pozice při jednání s radnicí o dalších komunikacích. Stačí přitom málo - vidím-li před sebou chodce a je pravděpodobné, že o mě neví, preventivně zpomalím a použiji zvonek. Samozřejmě s patřičným předstihem, protože nikoho nepotěší zazvonění těsně za zády. Slušný chodec (a těch je drtivá většina, stejně jako slušných cyklistů), se otočí a rád uvolní průjezd. Není od věci, když za to s úsměvem poděkujeme, a to i tehdy, když je to na cyklostezce, na které by nám chodec neměl "zaclánět". Stojí to za velkorysost, vždyť kdo z nás neudělá občas chybu…

Zpět na začátek

Evidence jizdních kol

Městská policie zdaleka nejen pokutuje neukázněné cyklisty. Nabízí také možnost zaevidovat si jízdní kolo, což může odrazovat od krádeže a usnadňuje jeho vyhledávání po případném ukradení. K přihlášení kola do evidence je potřebné prokázat svoji totožnost a předložit doklad o nabytí kola. Služba je prováděna zdarma, majitel kola obdrží "Evidenční průkaz" kola, ve kterém je vyplněno výrobní číslo, a kolo je označeno samolepkou "Kolo je evidováno Městskou policií Olomouc". Pokud kolo výrobní číslo nemá, dostane přidělené evidenční číslo. Všechny údaje jsou předány do centrální počítačové evidence, do které mají přístup všichni policisté. I při namátkové kontrole kol se tak zvyšuje šance, že bude ukradené evidované kolo identifikováno a vráceno majiteli. V případě krádeže je možné ji okamžitě nahlásit na linku 158 (Policie ČR) nebo 156 (Městská policie), s Evidenčním průkazem je pak ovšem ještě nutné se dostavit k sepsání protokolu na nejbližší oddělení Policie ČR a osobně nebo telefonicky nahlásit údaje o ukradeném kole také na služebnu Městské policie Olomouc. Bližší informace o evidenci také na tel. (068) 520 95 11.
Evidenci provádějí každé pondělí a středu od 8 do 17 hod. tyto služebny Městské policie:
Kateřinská 23, tel. (068) 520 95 43
Jánského 8, tel. (068) 541 37 58
Jeremenkova 23, tel. (068) 472 54 04
Tererovo nám. 6, tel. (068) 541 30 95

Zpět na začátek

Což takhle vyjet si autobusem?

Máte na kole projeté nejbližší okolí Olomouce a do vzdálenějších oblastí si už netroufáte? Sjíždíte rádi z kopce, ale nechce se vám ho zdolávat? Vám všem je určena nová služba společnosti Connex Morava a.s. - přeprava jízdních kol autobusem.
Autobus s bednou na kola na zádi Přeprava probíhá na dvou vybraných autobusových linkách (viz tabulky). Nástup a výstup s kolem je možný jen na vybraných zastávkách (v Olomouci zatím pouze na autobusovém nádraží v Hodolanech). Pro převoz kol byla vyrobena speciální skříň, která je upevněna na zádi autobusu (viz foto). Kapacita přepravního prostoru je omezena na 6 - 8 jízdních kol, proto doporučujeme v případě zájmu rezervovat si telefonicky místo - 068/ 53 13 848 (příp. 917), ale můžete přijet na autobusové nádraží i bez předchozího ohlášení (nejlépe 10 minut před plánovaným odjezdem autobusu).

Proč na Pohořany a do Konice
Olomoučtí kolaři provedli výběrový průzkum mezi cyklisty a na základě získaných odpovědí byly vybrány dvě již existující autobusové linky. Pohořany leží na vysokém kopci, který je pro mnohé cyklisty těžkým oříškem. Nyní vás autobus vyveze až vrchol a pak už jen v pohodě můžete sjet zpátky do Olomouce nebo pokračovat na Šternbersko či Bruntálsko. A co vás čeká na Konicku? Pro Olomoučany je to hůře dostupná oblast (ne každý je schopen ujet 40 km a ještě se vrátit; vlakem jedete dlouho a s přestupy), která ještě čeká na své objevení. Tento kraj nabízí řadu přírodních i historických krás, za kterými opravdu stojí za to si zajet. Čekají zde na vás desítky kilometrů asfaltových silnic s minimální automobilovou dopravou a řada dobře vyznačených cyklotras. Můžete si projet přírodní parky Kladecko, Bohdalov - Hartinkov, Řehořkovo Kořenecko a na zpáteční cestě do Olomouce Terezské údolí či Velký Kosíř. Můžete navštívit hrad Bouzov, Javoříčské a Mladečské jeskyně, Arboretum v Bílé Lhotě apod.
Poplatky za přepravu
Za přepravu bicyklu zaplatíte 15 korun. Cesta na Pohořany vás tedy přijde celkem na 25 Kč (držitele jednopásmové legitimace IDOS 21 Kč), jízdné do Konice (včetně kola) činí 50 Kč (mimochodem - jízdné vlakem je podstatně dražší).
Komu je tato služba určena?
Každému, kdo je schopen ujet na kole alespoň 10 km, ale i zdatným cykloturistům, kterým nedělá potíže zdolat desítky kilometrů v jednom zátahu. Pokud si vyjedete na Pohořany a hned zamíříte do Olomouce, tak i ti největší loudalové jsou za necelou hodinku zpátky ve městě (jedete z kopce nebo po rovině). Nebo stačí z Pohořan vyjet do Hraničních Petrovic a pak už jen sjíždět stále dolů po silnici mezi lesy. Cestou se ještě můžete zastavit u Těšíkovské kyselky nebo se vykoupat v Bělkovicích. Průměrně zdatní cyklisté si mohou zajet do Domašova nebo Šternberka. Tito cyklisté také v pohodě dojedou z Konice do Olomouce, případně mohou pokračovat dál směrem na Chornici a vrátit se zpět přímým vlakem z Moravičan. A vytrvalcům se také otevřou nové obzory, které nemá smysl na tomto místě popisovat…
Hromadná přeprava kol
Pro organizované skupiny cyklistů je připraven přívěsný vozík s kapacitou 18 kol, který je možno připojit za zájezdový autobus a přepravit na libovolné místo v tuzemsku i zahraničí (objednávky - tel.: 068/ 5108 171, fax: 5313 880).
Zájemci o podrobnější informace mohou navštívit naši webovou stránku http://kolari.olomouc.com, kde budou postupně zveřejněny i tipy na cyklovýlety v okolí Konice a Pohořan.
Věříme, že tato nová služba umožní svátečním, ale i zdatným cykloturistům navštívit méně dostupná zajímavá místa našeho regionu. Tak neváhejte a vyzkoušejte - a pokud budete chtít, tak se s námi podělte o své zkušenosti.
Linka 701: Olomouc - Pohořany (a zpět)
Autobusové zastávky Pracovní dny Neděle a svátky
Olomouc, aut. nádr. 7.45 9.20 12.45 -
Dolany, restaurace - - - 15.30
Dolany, Pohořany 8.25 10.00 13.25 15.45

 

 

 

 

 

Autobusové zastávky Pracovní dny Neděle a svátky
Dolany, Pohořany 8.35 11.15 18.10
Olomouc, aut. nádr. 9.15 11.55 18.50

 

 

 

 

Linka 890 741: Olomouc - Konice (a zpět)
Autobusové zastávky Sobota
Olomouc, aut. nádr. 8.50
Laškov, čekárna 9.44
Konice, aut. st. 10.00
Autobusové zastávky Sobota
Konice, aut. st. 11.00
Laškov, čekárna 11.16
Olomouc, aut. nádr. 12.10

 

Zpět na začátek

* Cyklistické akce pořádané "Olomouckými kolaři" *

Sobota 17. 8. Cyklostezkami Olomoucka - Těšíkovská kyselka
Pohodový cyklovýlet pro širokou veřejnost. U Těšíkovské kyselky možnost delšího odpočinku a vydatnějšího občerstvení v blízkém Ekokempu.
Olomouc - Bělkovice - Těšíkovská kyselka - Těšíkov - Bohuňovice - Olomouc

Zpět na začátek

Kolařská Olomouc včera, dnes a zítra

Většina olomouckých kolařů ještě dobře pamatuje doby, kdy pojem cyklistická stezka byl podezřelým termínem z imperialistické ciziny a na cyklisty v parcích byly pořádány "Lovy beze zbraní". Od té doby se leccos změnilo. Nejdříve byl umožněn průjezd po některých příčných spojkách přes parky a podélně Čechovými sady, následovaly některé menší akce (např. přejezd u Bristolu) a v rámci prodloužení tř. Kosmonautů k Tržnici pak velký "skok" v podobě stezky od nádraží až k Tržnici. Po povodni následoval bohužel útlum, peníze byly potřeba jinde, ale v poslední době se díky pochopení radnice začínají postupně objevovat další a další úseky. Cyklistický přejezd Domovina - RokycanovaNaposledy to byl cyklopřejezd přes trať Olomouc - Senice n. H. mezi ulicemi Domovina a Rokycanova (viz foto), předtím přejezdy nebezpečných křižovatek na Velkomoravské. Letos se podařilo vydat cyklomapu města, která byla okamžitě rozebrána, takže musel být připraven dotisk. Nejvýznamnější zprávou, i když to tak nevypadá, ale je, že Zastupitelstvo města Olomouce schválilo v prosinci roku 2001 "Strategický plán rozvoje cyklistické dopravy města Olomouce". Pro skeptiky, kteří od podobných elaborátů očekávají jen velmi málo, jen dvě informace - plán předpokládá, že město Olomouc vydá ročně na cyklodopravu 10 mil. Kč, pracovní skupina pro řízení realizace byla ustavena, funguje a máme v ní své zastoupení. Letos vydá město jako ve startovacím roce na podporu cyklistické dopravy 2 mil. Kč. Co se za tyto peníze uskuteční?
Připravuje se doplnění stezky od křižovatky u Zenitu směrem ke křižovatce u učiliště Dopravních staveb podél zdi ZŠ Holečkova (odhadované náklady 570 tis. Kč), přejezd přes nebezpečnou Hodolanskou ulici spojující ulici UAmbulatoria s ulicí Bystro-vanskou tak, že cyklisté budou moci využít také chodníku na mostě přes Bystřici (odhadované náklady 44 tis. Kč). Plánuje se také propojení Hynaisovy s Wellnerovou podél chodníku u tělocvičny UP, které umožní bezpečnější průjezd mezi Čechovými sady a Wellnerovou (odhad 220 tis. Kč). Dále se uvažuje o propojení mezi Wolkerovou a Štítného podél trati Olomouc - Senice n.H. s napojením na Polívkovu (458 tis. Kč) a spojení mezi Okružní ulicí a Globusem (odhad 280tis. Kč).
Těšme se tedy na bezpečnější jízdu!

Zpět na začátek

Kdo jsou "Olomoučtí kolaři"?

"Olomoučtí kolaři" (OKO) jsou občanským sdružením, které usiluje o zlepšení podmínek pro kolaře, zejména o budování cyklistických stezek. Pro své členy a pro veřejnost pořádá cyklovýklety, vydává zpravodaj "Drátěný osel" a pro své členy informátor "Oslíček". Pokud nám poskytnete Vaši e?mailovou adresu, budeme Vám zdarma posílat informace o připravovaných akcích pro veřejnost (v podobě prostých textových zpráv - tj. bez příloh a obrázků). Pokud jsou Vám blízké cíle našeho sdružení a chcete nás podpořit, můžete se stát našimi příznivci či členy.
Příznivec OKO dostává zdarma zpravodaj Drátěný osel, členský informátor Oslíček a další materiály, je zván na všechny akce sdružení. Příspěvek pro příznivce je 100 Kč (pro studenty a důchodce polovic).
Člen OKO má kromě toho navíc právo hlasovat na Valné hromadě, být volen do výboru OKO a získá členskou legitimaci, na kterou lze získat některé slevy. Příspěvek pro členy je také 100 Kč (pro studenty, důchodce a rodinné příslušníky člena - plnoplátce polovic).
Adresa: Olomoučtí kolaři, Haškova 14,
783 51 Olomouc - Sv. Kopeček
Tel.: 068/ 543 23 05 (večer), e-mail: kolari@centrum.cz
Internetová adresa: http://kolari.olomouc.com


Poděkování

Zvláštní poděkování patří Radě města Olomouce a Komisi životního prostředí Rady města Olomouce, které finančně podpořily vydání tohoto zvláštního čísla "Drátěného osla" v rámci příspěvku na projekt "Podpora cyklistické dopravy - bezpečnost, monitoring a propagace". Na financování tohoto čísla se rovněž částečně podílel společný program Nadace Partnerství a Nadace VIA "Doprava pro 21. století" v rámci projektu "Podpora sítě občanských aktivit v cyklistické dopravě". Využíváme této příležitosti, abychom poděkovali také Nadaci VIA, která umožnila svou podporou v rámci projektu "Podpora cyklistiky a cykloturistiky v Olomouci a okolí" pořízení základní statistiky nehodovosti za léta 1994-1999. Významným odborným partnerem OKO je v neposlední řadě Centrum dopravního výzkumu Ministerstva dopravy, jmenovitě Ing. Jaroslav Martínek, který je neúnavným propagátorem cyklistické dopravy a který ještě jako pracovník olomoucké radnice pořídil základní statistiku nehodovosti cyklistů za léta 1990-1994. OKO rovněž využívá této příležitosti k poděkování olomoucké kolařské veřejnosti, bez jejíž podpory bychom ani neexistovali.

Město Olomouc Program Doprava pro 21.století Nadace Partnerství Nadace VIA