Olomouc na kole 1999

    

Souhrnná zpráva k projektu “Cyklistická doprava a cykloturistika ve městě Olomouci a okolí”, vydala Společnost pro trvale udržitelný život, pobočka Olomouc ve spolupráci s občanským sdružením Olomoučtí kolaři a Městem Olomouc, za podpory Nadace VIA a Města Olomouce.

Olomouc, prosinec 1999

Slovo úvodem

Ve městě Olomouci vznikla první cyklistická komunikace na začátku 90. let, kdy byl během happeningu Hnutí Duha ilegálně vyznačen cyklistický pruh od křižovatky u Bristolu směrem k Tržnici. Dnes na jeho místě bohužel parkují auta. Přesto tahle akce splnila svůj účel – stala se impulsem ke zřízení prvních cyklistických stezek v olomouckých parcích. V průběhu 90. let nastal boom individuální automobilové dopravy a rozvoj komunikací pro cyklisty postupoval jen omezeně. Na základě průzkumu dopravní nehodovosti byl vybudován pro cyklisty jedoucí z Lazců přejezd přes nebezpečnou křižovatku u Bristolu do Blahoslavovy ulice. Kromě několika dalších drobných úprav pak byla největším počinem cyklistická stezka podél tř. Kosmonautů od nádraží přes nový most přes Moravu a dále třídou 17. listopadu směrem k Tržnici. Nešlo ovšem o stavbu pouhé cyklistické stezky, ale o součást moderně a velkoryse pojatého nového propojení hlavního nádraží s Tržnicí.

Po povodni v roce 1997 došlo ke zřetelnému útlumu. Všeobecně se za příčinu tohoto útlumu považuje fakt, že Město Olomouc muselo vynaložit ze svého rozpočtu značné částky na odstranění povodňových škod. To je ale jen část pravdy. Druhým důvodem je, že podpora cyklistické dopravy nebyla v konkurenci jiných potřeb občanů považována za prvořadou. Není skutečně lehké upřednostnit podporu cyklistiky, která je považována spíše za příjemný způsob trávení volného času, před např. zavedením vodovodu, kanalizace či plynu do některé části města. Přesto je to pro zdraví a budoucnost města a jeho občanů velmi důležité. Příčinou útlumu byl proto také nedostatek argumentů a jasně projeveného zájmu veřejnosti. Proto jsme založili občanské sdružení “Olomoučtí kolaři” a pokusili se s podporou Nadace VIA a pochopením a pomocí Města Olomouce shromáždit dostupné údaje a argumenty, potřebné pro otevření nové kapitoly v podpoře cyklistické dopravy ve městě Olomouci. Výsledky prvního půlroku této snahy můžete nyní posoudit.

Vladislav Raclavský

Zpět na začátek

1. Proč podporovat cyklistickou dopravu?

Kolo je v naší společnosti často vnímáno jako archaismus a jeho používání k dopravě do práce, příp. za nákupy je synonymem nižšího sociálního postavení nebo určitého neškodného tichého bláznovství. Symbolem ekonomického úspěchu a společenského postavení, synonymem svobody, pohodlí a bezpečí se stal automobil. Přitom se najde jen málo lidí, kteří by popírali negativní dopady individuální automobilové dopravy na město. Všudypřítomnost hustého automobilového provozu v Olomouci není milá téměř nikomu. Emise výfukových plynů, hluk a nebezpečí nehod jsou jen těmi nejviditelnějšími nepříjemnostmi. Automobil se stal obětí svého vlastního úspěchu. Touha po svobodě a rychlosti pohybu vede k tomu, že v autech trávíme stále více času a jsme stále více omezováni čekáním na křižovatkách, popojížděním v dopravních zácpách a hledáním místa k parkování. 30 % všech jízd autem přitom není delších, než 3 km. Při jízdě po městě jenavíc bicykl často téměř stejně rychlý jako automobil a rychlejší, než jiné způsoby dopravy. Pokud posuzujeme cestu od startu až k cíli (tedy tzv. “ode dveří ke dveřím”), urazíme s pomocí auta 6 km za 20-25 min. (podle možnosti parkování), na kole za 20-24 min. (při rychlosti 15 až 18 km/h), hromadnou dopravou za 30-50 min (podle blízkosti zastávek a hustoty spojů) a pěšky za 60-70 min. Automobily si přitom dělají největší nároky na prostor (viz Tabulka 1).

O tom, že kolo se dá mnohem jednodušeji zaparkovat, protože zabere mnohem méně místa než automobil, jistě není třeba zvlášť hovořit. Relativní srovnání zátěže životního prostředí z jednotlivých druhů dopravy hovoří také jednoznačně (Tabulka 2). Kromě přínosu pro zdraví města a ostatních občanů není zanedbatelný ani přínos pro vlastní zdraví. Tzv. civilizační choroby jsou na prvním místě v žebříčku úmrtnosti. Riziko, že ateroskleróza, vysoký krevní tlak a infarkt postihnou dříve nebo později i nás můžeme přitom velmi jednoduše snížit. Stačí dostatek pravidelného pohybu a přiměřeně střídmé stravování. Nejčastějším steskem při zmínce o zdravém pohybu je přitom poukaz na nedostatek času. Není každodenní jízda na kole do práce a z práce skvělým způsobem jak spojit příjemné s užitečným? Čas, který cestě věnujeme, je při jízdě v autě ztracený. Při jízdě na kole ho proměníme ve vlastní zdatnost, zdraví a dobrou náladu. Navíc se dostaneme i tam, kam bychom se s autem nikdy nedostali a každý den může být příjemným výletem…

Zpět na začátek

2. Co nám stojí v cestě?

Zdálo by se tedy, že intenzivnějšímu používání kol k dopravě po městě brání skutečně pouze předsudky a nedostatek informací nebo zkušenosti. Do značné míry tomu tak skutečně je, protože když byly v reprezentativním šetření dotazovány osoby, které byly okolnostmi (nejčastěji porucha vozu) přinuceny použít k cestám po městě bicykl, dopadlo hodnocení při srovnání s očekáváním před cestou často velmi příznivě. 52 % bylo příjemně překvapeno tím, jak málo namáhavý je pohyb na kole, pouze 10 % zjistilo, že je to horší, než očekávali. Podobně 67 % bylo příjemně překvapeno malým vlivem počasí na pohodu při jízdě, jen 5 % bylo vlivem počasí oproti očekávání zaskočeno. Rychlost přesunu byla objevem pro 46 %, jen 8 % bylo rychlostí zklamáno. Nejvíce lidí bylo zklamáno malou přepravní kapacitou pro nákupy (20 %) a celkovou nepohodlností jízdy na kole (15 %).

Vážnou námitkou ale může být obava z dopravní nehody. Nemůžeme posloužit tuzemskou statistikou, protože u nás nejsou nehody cyklistů zvlášť sledovány. Evropská čísla jsou ale pro cyklisty příznivá (Tabulka 3). Více nehod hrozí jen mladistvým a starším lidem. U nás je sice nehod více, ale není důvod se domnívat, že podíl nehod cyklistů je vyšší než jinde. To ovšem neznamená, že je možné problém bagatelizovat. Odstraňování bezpečnostních rizik pro cyklisty je důležitým úkolem samospráv. Na jiném místě přinášíme výsledky průzkumu nehodovosti cyklistů v Olomouci, který by měl být základem pro postupné úpravy kritických míst.

Druhou častou námitkou proti jízdě na kole po městě, zejména ve špičce, je dýchání výfukových plynů při jízdě. Ale pozor – pokud jedeme v autě, tak se jim také nevyhneme. Jsme sice jakoby chráněni v kabině, ta je ale špatně větraná, což vede paradoxně k tomu, že dýcháme horší vzduch, než cyklisté venku. Tabulka 4 srovnává koncentrace škodlivin při hodinové jízdě po stejné trase, přičemž ve výpočtu zohledňuje fakt, že cyklista prodýchá v průměru 2-3´ větší objem vzduchu než motorista.

Pro někoho může být překážkou vyhoupnutí se do sedla i ztráta společenské prestiže. Opak je pravdou. V méně rozvinutých zemích EU se pravidelně (nejméně 2´ týdně) jezdí na kole výrazně méně, než v zemích skutečně vyspělých (Řecko 7,5 %; Španělsko 4,4 %; Portugalsko 2,6 %; naopak Německo 33 %; Dánsko 50,1 %; Nizozemí 65,8 %). Počet zaměstnanců, dojíždějících na kole, stoupl např. u farmaceutické firmy Ciba-Geigy ze 4 % (1970) na 26 % (1995). Ve firmě je k dispozici 3 500 parkovacích míst pro bicykly a 1 600 firemních kol.

Zpět na začátek

3. Jak cyklistickou dopravu podpořit?

Je mnoho možných forem a pomoci může mnoho subjektů. Zdaleka nejde jen o nalévání peněz do stavby cyklistických stezek. Především je důležité, aby všechny subjekty spolupracovaly. Podívejme se, co doporučuje Direktorát EU pro ŽP, civilní ochranu a jadernou bezpečnost na základě zkušeností z úspěšných měst západní Evropy. Prvním krokem je ustavení tzv. koordinátora pro podporu cyklistické dopravy. V Olomouci určitou dobu takto působil ing. Jaroslav Martinek. Díky němu vznikl Generel cyklistické dopravy, který se stal součástí územního plánu. Jeho odchodu na Centrum dopravního výzkumu vděčíme za to, že se v Olomouci křižují dvě moravské a evropské dálkové cyklotrasy. Koordinátor má komunikovat se všemi subjekty a dát podnět k ustavení výboru z jejich zástupců (samospráva, odbory úřadu, policie, správce komunikací, cyklistické spolky, výchovné a vzdělávací instituce…). Je hlavně na něm a na tomto výboru, jaké formy podpory doporučí s ohledem na místní podmínky těm, kdo rozhodují a poskytují prostředky. Pokusme se vypočítat alespoň hlavní možné kroky:

  • analyzovat stávající situaci – sčítání cyklistické dopravy a průzkum dopravní nehodovosti

  • navrhnout síť komunikací, diskutovat o ní s veřejností a postupně ji budovat

  • pokud je to možné, neoddělovat cyklisty a auta, ale chránit cyklisty ve stávajícím provozu (pruhy) a zklidňovat provoz (omezení rychlosti zejména zúžením)

  • odstraňovat překážky, bránící volnému pohybu cyklistů, umožnit obousměrný provoz v jednosměrných ulicích

  • podporovat instalaci kvalitních a účelných stojanů

  • zajistit kontinuitu cyklistických tras a každoročně informovat o existující síti tras v podobě mapy

  • podporovat využívání kol mladými lidmi a dětmi – v Británii a Dánsku má velký úspěch kampaň “Bezpečné cesty dětí do škol”

  • podporovat cykloturistiku – kdo si oblíbí kolo ve volném čase, přijde mu často na chuť i při každodenních cestách po městě

V Olomouci již bylo v roce 1994 provedeno sčítání cyklistické dopravy i průzkum nehodovosti za léta 1990-1994, na základě těchto údajů byl navržen zmíněný Generel cyklistické dopravy. Od té doby se ale hodně změnilo, proto jsme průzkumy na konci letošního roku s podporou Nadace VIA zopakovali. V dalších částech publikace Vám nabízíme výsledky těchto průzkumů, výsledky prvního kola komunikace s cyklistickou veřejností – tzv. “Registr cyklistických potřeb” a shrnujeme, co se dosud podařilo. V roce 1994 používalo kolo k cestám po městě 8,8 % Olomoučanů. Vyrovnáme se některým Evropanům?

Země

kolo - % všech cest

Nejlepší město

kolo - % všech cest

Nizozemí

27

Groningen

39

Dánsko

18

Nakskov

35

Švédsko

12,6

Västeras

33

Německo

10

Münster

34

Belgie

7,4

Bruggy

34

Finsko

7,4

Oulu

25

 
Zpět na začátek

4. Kudy se v Olomouci jezdí na kole?

Abychom mohli cyklistickou dopravu podporovat efektivně, musíme nejdříve vědět, kudy jezdí nejvíce cyklistů. Protože se v Olomouci od průzkumu v roce 1994 leccos změnilo, provedli jsme s pomocí dobrovolníků sdružení “Olomoučtí kolaři” a studentů Slovanského gymnázia nové sčítání 16. září 1999. Sčítalo se na celkem 25 křižovatkách vždy od 5,3o do 9,oo dopoledne a od 14,3o do 19,oo odpoledne a byly zaznamenávány nejen počty, ale i směry průjezdů a v 15-30 minutových intervalech i časový průběh. Na omezené ploše této publikace můžeme pouze shrnout absolutní počty cyklistů na jednotlivých úsecích a souhrnné počty průjezdů jednotlivými křižovatkami. Přehledně jsou výsledky zaznamenány také v mapě na straně 9. I když počet sčítacích míst nemohl reálně pokrýt všechny pohyby cyklistů po městě, dává alespoň orientační obraz o jejich pohybu. Ten bude v průběhu roku 2000 průběžně doplňován menšími doplňkovými sčítání, pro které budou v zájmu srovnatelnosti využity referenční body z tohoto celoměstského sčítání.

Tab. 5. Pořadí křižovatek podle počtu průjezdů.

Havlíčkova ´ Wolkerova ´ Krapkova ´ parky

2093

Bristol 1700

Velkomoravská ´ Schweitzerova

1622

Čechovy Sady ´ Na vozovce

1587

Wellnerova ´ Palackého

1575

U Ambulatoria a dr. Milady Horákové

1560

tř. 17. listopadu ´ Kosmonautů ´ Wittgensteinova

1507

tř. Svobody ´ Aksamitova ´ Mlýnská

1352

Velkomoravská ´ Rooseveltova

1136

Zikova ´ Schweitzerova ´ Jeremiášova

1126

Studentská ´ Hynaisova ´ Legionářská

1076

Erenburgova ´ Na trati ´ Tomkova

1007

Polská ´ Krakovská ´ Českobratrská

921

Domovina ´ Rokycanova ´ Krakovská

893

Smetanovy sady – vjezd U botanické zahrady

885

Legionářská ´ Dolní Hejčínská ´ U Sportovní haly ´ Na Střelnici

879

Smetanovy sady – křížení cyklotrasy s alejí

796

Dobrovského ´ Na střelnici ´ Zámečnická ´ Studentská

794

Havlíčkova ´ tř. Svobody ´ Pavelčákova

739

Smetanovy sady – vjezd od Lafayettovy

603

Smetanovy sady – vjezd od Tržnice

549

Dobrovského ´ Komenského ´ Jiřího z Poděbrad

536

Bořivojova ´ Kubíčkova ´ Na Struze

491

Dobrovského ´ Dlouhá ´ Václava III.

441

Dobrovského ´ Hanáckého pluku ´ Kubíčkova

428

Smetanovy sady—přejezd aleje u Fontány

428

Pavelkova ´ Libušina u mostu

340

Jeremenkova ´ Kosmonautů (nádraží)

327

Tab. 6.Pořadí úseků podle počtu průjezdů. Pokud je stejný úsek uveden dvakrát, byl sčítán na sousedních křižovatkách. Údaj, odpovídající části přiléhající ke konkrétní křižovatce, je upřesněn popisem směru (např. tř. Svobody od Drápala a tř. Svobody od Tržnice)

tř. 17. listopadu k tržnici od Kosmonautů

1424

Schweitzerova od Velkomoravské po Polskou

1296

Čechovy sady - vjezd a výjezd na Havlíčkově

1274

Schweitzerova od Velkomoravské po Zikovu

1270

Smetanovy sady - vjezd a výjezd na Havlíčkově

1246

Čechovy sady křižovatka cyklostezek směr Wolkerova

1207

Palackého od Wellnerovy ke kinu Lípa

1168

Wellnerova od Palackého

920

Čechovy sady křižovatka cyklostezek směr Palackého

906

Rooseveltova od Velkomoravské na Nové sady

894

tř. Svobody od tržnice k Drápalovi

875

Kosmonautů od tř. 17. listopadu

852

Milady Horákové

818

Hynaisova od Legionářské k Wellnerově

775

U botanické zahrady vjezd a výjezd ze Smetanových sadů

764

Zikova

761

podchod pod železnicí na Jeremenkovu

733

Schweitzerova od Zikovy po Velkomoravskou

706

Čechovy sady – vjezd a výjezd z Palackého

693

Na trati od Erenburgovy do Řepčína

676

Wolkerova od Krapkovy na Brněnskou

674

Rooseveltova od Velkomoravské ke Krakovské

671

Havlíčkova od Krapkovy k tř. Svobody

670

Dobrovského od Studentské k Hanáckého pluku

668

Polská od Krakovské k tržnici

657

Smetanovy sady – vjezd a výjezd od tržnice

657

Komenského od Bristolu

656

Polská od Krakovské k Brněnské

655

Pasteurova od Bristolu

640

U sportovní haly od Legionářské na Lazeckou

635

Na Letné od Bristolu

608

tř. Svobody od tržnice na tř. 17. listopadu

605

od botanické zahrady po cyklostezce k aleji

592

cyklostezka od křížení s alejí k botanické zahradě

592

Studentská od Legionářské na Dobrovského

586

tř. 17. listopadu k VŠK

585

Dobrovského od Komenského

580

Čechovy sady vjezd a výjezd Na vozovce

557

U ambulatoria

550

Komenského od Dobrovského k Bristolu

548

Rokycanova od Krakovské

541

Dolní hejčínská od Legionářské na Hejčín

530

cyklostezka od Havlíčkovy k pavilonu A

517

Aksamitova od tř. Svobody k Mlýnské

512

Tomkova od Na trati

509

Studentská od Dobrovského na Legionářskou

509

Legionářská ke stadionu

499

Domovina od Rokycanovy na Wittgensteinovu

491

Velkomoravská od Rooseveltovy k Baumaxu

478

alej od Havlíčkovy ke křížení s cyklostezkou

465

alej od křížení s cyklostezkou k Havlíčkově

464

Dobrovského od Dlouhé ke Komenského

461

Husova od Bristolu

458

Na Šibeníku od Na trati

452

Krakovská od Rokycanovy k Polské

450

Dobrovského od Dlouhé k Hanáckého pluku

442

Dobrovského od Hanáckého pluku ke Studentské

437

tř. Svobody od Drápala na tržnici

436

Blahoslavova od Bristolu

434

tř. Svobody od Drápala k nám. Hrdinů

433

Smetanovy sady – vjezd a výjezd u tržnice

425

Dobrovského od Hanáckého pluku k Dlouhé

422

Legionářská od Dolní hejčínské

400

Schweitzerova od Zikovy na Slavonín

374

Velkomoravská od Schweitzerovy k nemocnici

374

Palackého od Wellnerovy do centra

369

pěšina kolem Bystřičky

365

Smetanovy sady – vjezd a výjezd na Vídeňskou

356

chodník od Mlýnského potoka na Dlouhou

335

Bořivojova od Mlýnského potoka k Lazecké

331

cyklostezka od křížení s alejí k Vídeňské

328

cyklostezka od vjezdu na Vídeňské k aleji

328

Krapkova od Wolkerovy

322

Na střelnici od Dobrovského k Lazecké

320

Havlíčkova od tř. Svobody ke Krapkově

313

Jeremiášova

311

Michalský výpad od tržnice

308

Českobratrská od Polské na Husitskou

307

Velkomoravská od Schweitzerovy po Rooseveltovu

306

Domovina od Rokycanovy k tržnici

304

Čechovy sady křižovatka cyklostezek směr Tylova

299

parkem od vjezdu u tržnice k fontáně

299

od fontány k tržnici

296

Libušina

295

Legionářská k nám. Hrdinů

292

Jeremenkova od nádraží na estakádu

275

Zámečnická od Dobrovského do centra

265

od vjezdu na Vídeňské k Havlíčkově

264

vyšlapaná zkratka od Havlíčkovy

262

od vjezdu na Vídeňské k vjezdu u tržnice

256

parkem od vjezdu u tržnice k vjezdu z Vídeňské

253

Na trati od Erenburgovy do centra

245

Krakovská od Polské k Rokycanově

224

Velkomoravská od Rooseveltovy po Schveitzerovu

222

alej od křížení s cyklostezkou k fontáně

208

alej od fontány ke křížení s cyklostezkou

208

Čechovy sady křižovatka cyklostezek směr tř. Spojenců

205

Mlýnská od tržnice k Drápalovi

204

Jiřího z Poděbrad od Komenského

204

U ambulatoria k přejezdu na Bartošovu

201

Jeremenkova od nádraží

200

Pavelčákova

198

od botanické zahrady k fontáně

195

Na střelnici od Dolní hejčínské na Lazeckou

193

od fontány k botanické zahradě

192

Dlouhá od Dobrovského

176

Erenburgova od Na trati

172

alej od fontány na Polskou

160

Hanáckého pluku od Dobrovského

149

Mlýnská od Drápala k tržnici

132

Kubíčkova od Dobrovského

132

parkem od botanické zahrady k pavilonu A

131

Wittgensteinova od tř. 17. listopadu

127

Kubíčkova od Mlýnského potoka na Dobrovského

124

parkem od vjezdu u tržnice na Polskou

121

Pavelkova

120

Kosmonautů od nádraží

117

Komenského od Dobrovského k Paláci

97

park od Dlouhé ke Komenského

96

od botanické zahrady k palmovému skleníku

71

Na struze od Mlýnského potoka k Lazecké

58

Jak dopadá srovnání se sčítáním v roce 1994? Nemůže být bohužel přesné, protože tehdy byly sčítány vybrané úseky a výsledek byl přepočítáván na 24 hodin. Nejvíce cyklistů tehdy projelo po Masarykově, to byl ale především důsledek uzavření mostu přes Moravu u Bristolu. Srovnávat se tedy dají spíše relativní přesuny mezi jednotlivými trasami. Nejvýznamnější změnou je úbytek cyklistů na Komenského a Dobrovského a obrovský přesun zčásti právě těchto cyklistů na novou stezku od mostu přes Moravu na tř. Kosmonautů k Tržnici. Relativně také ubylo cyklistů, projíždějících nebezpečnou křižovatkou u kina Lípa a přibylo na mnohem klidnější trase v pokračování ulice Na Vozovce směrem do Čechových sadů. Celkově se samozřejmě hodně cyklistů přesunulo na bezpečnější trasy přes parky… atd.

Rozdílů by se dalo najít mnoho a prakticky vždy se dá říct, že šlo o změny k lepšímu díky otevření nových cyklistických komunikací. Některé pozitivní přesuny lze i přímo vysledovat ve statistice nehodovosti (viz dále).


Zpět na začátek

5. Kde je nebezpečno?

ro podporu cyklistické dopravy je také důležité odstraňovat nebezpečná místa. I když není nebezpečí nehody na kole tak vysoké jako v autě, psychologicky vypadá srovnání ze sedla úplně jinak. Hustý provoz a bezohlednost některých řidičů mnoho potenciálních cyklistů odradí. Údaje o nehodách z let 1990-1994 jsme doplnili o vyhodnocení období 1995-1999. Údaje jsou zpracovány do map se záznamem místa nehody,viníka a příčiny nehody. Uvádíme výtah z výsledků rešerše za poslední čtyři roky. V mapě jsou vyznačeny úseky a křižovatky, na kterých byly zaznamenány tři a více nehod. Srovnáváme-li s ;předchozím průzkumem, povzbudí výrazný úbytek nehod na křižovatce u Bristolu (po zřízení přejezdu pro cyklisty) a na Komenského a Dobrovského (cyklisté přešli pravděpodobně na novou stezku k Tržnici). Rizikovost ztratila také Masarykova ulice. Riziko zůstalo na Velkomoravské, Rolsberské a Hodolanské a rostoucí provoz bohužel vedl i k růstu rizika např. na tř. Svobody, u kina Lípa a na tř. Svornosti, Schweitzerově, Rooseveltově, zcela novým problémem je estakáda.

Graf1
Graf2

Od 1. 1. 1990 do 30. 9. 1999 zaznamenal Dopravní inspektorát v Olomouci 651 nehod cyklistů. Skladbu příčin a podíl viníků shrnuje graf vlevo. Dominantní příčinou je nedání přednosti v jízdě, způsobené častěji ostatními účastníky silničního provozu. Cyklisté naopak kralují v alkoholu. Většina nehod končí naštěstí bez následků nebo jen s lehkým zraněním (87 %).


Zpět na začátek

6. Co si přejí samotní cyklisté?

Na výzvu v Radničních listech reagovalo svými návrhy do tzv. “Registru cyklistických potřeb” celkem 48 cyklistů. Jednotlivé návrhy byly seřazeny podle počtu dopisů, ve kterých se vyskytly, a pak projednány s veřejností v olomouckém Divadle hudby. V průběhu tohoto jednání mohli přítomní také vyplnit anketní lístek a vyjádřit tak, čemu dávají přednost. Uvádíme pořadí podle počtu hlasů v anketě ve třech skupinách: městské trasy, rekreační trasy a obecné připomínky, v závorce za počtem hlasů je vždy uveden počet podnětů v dopisech.

Vnitroměstské trasy počet hlasů
Velkomoravská 13 (11)
Podélný průjezd Smetanovými Sady -- (13)
Rooseveltova-Rokycanova-Domovina 12 (8)
Hodolanský most 12 (6)
Průjezd pod podjezdem Pavlovičky 12 (2)
Smetanovy Sady od Tržnice k ul. U botanické zahrady 11 (5)
Komenského 9 (1)
Propojení Brněnská-centrum 8 (3)
Pruhy tř. 17.listopadu

8 (3)

Schweitzerova – U botanické zahrady 8 (2)
Studentská ulice 8 (1)
Propojení Štítného-Wolkerova podél trati 7 (3)
Přejezd Pavelčákova – Havlíčkova 7 (2)
Trasa Pionýrská – Neředín - Poděbrady 7 (1)
Upravit stezku přes sídliště Lazce 6 (1)
Holická (Holice – Nový Svět – centrum) 5 (2)
Na Trati 5 (2)
Chválkovická ulice 4 (3)
Křižovatka Lipenská ´ Hamerská 4 (2)
Průjezd kolem Tenne k Tržnici 4 (2)
Křižovatka Dobrovského´ Dlouhá 4 (1)
Oprava Černá cesta 4 (1)
Tomkova – Ladova – Dolní Hejčínská – Na Střelnici 4 (1)
Bristol – Letná 3 (3)

 

Rekreační trasy

počet hlasů

Podél Bystřičky 12 (5)
Řepčín - Poděbrady 12 (4)

Trasa na Sv. Kopeček

10 (2)
Pravý břeh Moravy (od Mila ke Kojeneckému ústavu) 10 (1)
Trasa do Hněvotína 9 (2)
Trasa na Tovačov 7 (2)
Trasa Dolní Novosadaská – Holice - Vsisko 4 (1)

 

Obecné problémy počet hlasů

Nesjízdné centrum

15 (4)

Nedostatečné množství stezek

11 (1)

Nenavazující stezky

11 (1)

Kanálové mřížky (orientace, oprava okolí, posunutí)

10 (3)

Chodci na cyklostezkách

9 (4)

Vyústění cyklostezek na vozovku není kvalitní

8 (4)

Nízká informovanost ohledně cyklodopravy

7 (2)

Úschovna kol ve středu města

6 (2)

Instalovat unifikované zamykatelné stojany

6 (2)

Motoristé nedbají na cyklisty

6 (1)

Cyklisté na chodnících jezdí rychle, bezohledně a nezvoní

5 (4)

Špatné označení cyklostezek

3 (7)

Zřídit příjezdové stezky k supermarketům

3 (1)

Zámková dlažba není vhodná pro cyklostezky

2 (4)

Vyladit semafory

1 (2)

Značky “cyklisté v obou směrech” jsou nelogické 1 (1)
Odpadkové koše trčí do cyklostezek 1 (1)

Celkově byly výsledky průzkumu přání cyklistů v podobě registru příjemným překvapením – v kolařské obci panuje poměrně jasná shoda o prioritách. Už v průběhu sestavování registru se Rada města zabývala problémem chybějícího legálního podélného průjezdu Smetanovými sady. Na doporučení Odboru koncepce a rozvoje a na základě doplňkového sčítání byla odsouhlasena trasa postranními cestami podél Vídeňské ulice – ta by měla odvést většinu cyklistů z hlavní aleje na méně frekventovanou trasu (viz obrázek dole). Věřme, že se toto řešení jako všeobecně přijatelný kompromis ujme.

V registru favorizovaná Velkomoravská odpovídá velmi dobře prioritám z průzkumu nehodovosti a zejména příčné přejezdy jsou také velmi frekventované ve výsledcích sčítání. I to sehrálo svou roli při sestavování rozpočtu Města Olomouce na rok 2000 – zahrnuje prostředky na nenáročné cyklistické úpravy především v podobě přejezdů přes křižovatky a napojení na stávající méně frekventované komunikace (viz schéma na následující straně), podrobné řešení bude předmětem projektu. Město nezahálí ani v přípravě cykloturistických tras – pokud se podaří získat příspěvek státu a Evropské unie na cyklostezku na Poděbrady, bude v roce 2000 vystavěna od Dobrovského podél ramene řeky Moravy až do Řepčína.



Zpět na začátek

7. Kampaň “Bezpečné cesty dětí do škol”

Jednou z forem, kterou by chtělo naše sdružení využít při podpoře cyklistické dopravy ve městě, je také kampaň “Bezpečné cesty dětí do škol”. Ve svých domovských zemích Dánsku a Velké Británii má po třech letech rostoucí úspěch. O co jde? Podle výzkumů ze zmíněných zemí stále roste strach rodičů z napadení dítěte nebo z jeho ohrožení hustou dopravou. Obava z napadení je přitom ještě větší, než obava z dopravní nehody, i když skutečnost je zcela opačná (viz graf). Ve svých důsledcích – a to je podstatné – vede strach rodičů k omezení volnosti pohybu dětí mimo domov. To má ovšem vážné dopady na tělesné zdraví a duševní vývoj dětí. Lékaři se shodují, že základy pohybové aktivity jedince musejí být položeny v mládí. Výzkumy ovšem zaznamenávají stálý pokles tělesné aktivity dětí. Ty jsou pak méně pohyblivé i v dospělosti, což se projevuje ve zvyšujícím se riziku srdečně-cévních onemocnění, zvýšeného krevního tlaku, osteoporózy a dokonce i části rakovinových onemocnění. Dětem kromě toho chybí vytrvalost, správné držení těla, i po krátkém cvičení se rychle zadýchají, nezajímají se o aktivní sport, jsou unavené, letargické a “nikam se jim nechce” (alespoň ne pěšky). V psychické oblasti vede tento způsob ochrany dětí před nebezpečím také k tomu, že se děti nenaučí samostatně rozhodovat a přebírat zodpovědnost. Chybí jim zkušenost s pohybem “na ulici”, což je může později paradoxně vystavit většímu nebezpečí.

Co se s tím dá dělat? Kampaň “Bezpečné cesty dětí do škol” je vyzkoušeným nástrojem, který má své výsledky. Nejúčinnějším nástrojem je tzv. dopravní zklidňování, tj. především zpomalování provozu aut v místech, kde se s nimi děti na cestě do školy setkávají. Nejjednodušší je omezení rychlosti dopravní značkou, stále častěji se jako účinnější používají také prahy před přechody (přejezdy), příp. celkově zvýšené přechody a různé šikany v exponovaných místech. Zavedení 200 zón s omezením rychlosti na cca 30 km/h (20 mph) snížilo od roku 1991 počet obětí na životech o 60 %, mezi chodci a cyklisty dokonce o 67 %. Není to jen tím, že v nižší rychlosti má srážka mírnější následky. Důležité také je, že řidiči při 50 km rychlosti zaměřují svoji pozornost na vzdálenější objekty (60 m) a to, co je blíž než 15 metrů, je pro ně “neviditelné”, včetně např. dětí a cyklistů, pohybujících se kolem vozovky. Při třicetikilometrové rychlosti je to právě naopak a tomu odpovídá jejich předvídavost a ohleduplnost. Vyšší je i pocit bezpečí na ulici, který se projevuje větším počtem lidí, pohybujících se pěšky, a větším počtem dětí, hrajících si na ulici (viz graf).

Kromě dopravního zklidňování je potřeba věnovat zvláštní pozornost také konkrétním trasám dětí z domova do školy a zpět. Tam, kde jsou málo frekventované komunikace nebo dokonce cyklistické stezky, stačí ke zvýšení počtu pěšáků a cyklistů jen podpora tohoto způsobu pohybu osvětou a poskytnutím dostatečného množství bezpečných parkovacích míst pro kola. Pokud takové komunikace nejsou k dispozici, nebo nejsou bezpečně propojeny, zaměří se kampaň mj. i na jejich zřízení. V problémových oblastech se mohou rodiče domluvit, a zorganizovat nějakou formu dohledu – např. průvod s dospělým (mohou se střídat podle domluvy) se stanovenou trasou, děti se postupně připojují. Rodiče se mohou také domluvit jen na “hlídkování” na kritických místech, příp. mohou tuto službu žádat od městských strážníků. Forem je mnoho a jejich vhodnost záleží na místních podmínkách a dohodě. Stojí také za to určitý způsob nejdříve jen týden zkoušet a pak se teprve rozhodnout. Další formy podpory jsou rozmanité. Přirozeným základem je osvěta a výchova k bezpečnému chování v roli pěšáka i cyklisty, společné výlety na kolech s dozorem, kontrola stavu kol, podpora pořízení cyklistické helmy apod.

Kdo může v kampani pomoci? První musí mít samozřejmě zájem samotní žáci a studenti. Největší zájem o ježdění na kole mají mezi 9 a 15 rokem. V kampani ale nemohou být trpným objektem – od začátku musejí mít na její podobu aktivní vliv, celá kampaň obvykle začíná na vybrané škole právě průzkumem mezi žáky a studenty (odkud dojíždějí, jak se dopravují, kolik jich vlastní kolo…). Nutná je přirozeně také spolupráce rodičů a školy. Pro postupné prosazování změn k lepšímu je potřeba zapojit policisty, místní politiky, obrátit se se žádostí o podporu i na možné sponzory (např. pojišťovny, výrobce kol).

Snahou našeho občanského sdružení “Olomoučtí kolaři” je získat pro pilotní projekt této kampaně 1-3 školy a pomáhat jim metodicky, zprostředkováním kontaktů a získáním finančních prostředků na některé výdaje kampaně z nadačních fondů. Pokud máte sami zájem, nebo víte o rodičích, kteří by zapojení své školy do kampaně uvítali, kontaktujte nás prosím.

Vaši

Olomoučtí kolaři

je neziskové zájmové občanské sdružení příznivců cyklistické dopravy a cykloturistiky. Cílem a posláním sdružení je zlepšovat podmínky pro dopravu na kole (zejména zvyšovat její bezpečnost), podporovat trvalou udržitelnost dopravy a přispívat touto formou k ochraně přírody a životního prostředí. “Olomoučtí kolaři” mají zájem nacházet při prosazování těchto cílů přijatelné kompromisy s ostatními účastníky silničního provozu a chodci tak, aby v dopravě vládlo ovzduší vzájemného respektu, tolerance a ohleduplnosti.

Naše občanské sdružení vítá a potřebuje spolupráci a podporu všech, kteří mají stejný zájem. Občané ho mohou podpořit buď svým členstvím, nebo tím, že se zaregistrují jako jeho příznivci. Za malý příspěvek získají pravidelné informace o činnosti sdružení a pozvánky na veřejné akce sdružení.

Vítána je také podpora sponzorů. Kromě propagace a podílu na dobré věci může sdružení nabídnout právnickým osobám – sponzorům v zájmu transparentnosti i členství ve sdružení.

Kontakt:

Olomoučtí kolaři

ing. Václav Dostál
Kmochova 17
779 00 Olomouc
kolari@centrum.cz
Bankovní spojení: IPB Olomouc, č.ú. 162 085 174/5100

Literatura:

Cycling: the way ahead for towns and cities. European Commission, DG XI. Luxembourgh: Office for Official Publications of the European Communities, 1999, 61 s., ISBN 9282857247. V PDF formátu dostupné též na http://europa.eu.int/comm/environment/cycling/index.htm

Safety on the Streets for Children. Sustrans Information Sheet FF10, 1996.

Safe Routes to Schools. Sustrans Information Sheet FS01, 1999.

Výsledky průzkumů ke zpracování Generelu cyklistické dopravy (Ing. J. Martinek, 1994), doplněné vlastními průzkumy (1999).

Zpět na začátek