Cyklistický průvodce Vídní

V rakouském hlavním městě lze nalézt celou řadu inspirativních řešení, z nichž některá jsou v ČR dosud jen zbožným přáním cyklistické veřejnosti. Na druhé straně se samozřejmě ani Vídeň nevyhnula chybám, ze kterých je třeba se poučit.

Následující text, obrázky a mapa by měly dát čtenáři základní představu o provedení vybraných řešení a umožnit jejich praktické nalezení ve Vídni. Z důvodu pomalého načítání obrázků přes modem je zde přímo umístěno jen několik fotografií, místo ostatních je odkaz. Na mapě jsou zelenými čarami vyznačeny cyklostezky (Radfahrerlinien) a čísly místa, na nichž lze nalézt konkrétní řešení (viz odkazy v textu), přičemž umístění čísel v mapě je pouze orientační.

 

Mapa Vídně

Obsah:

 

Pěší zóna není jen pro chodce

Vjezd do centra - viz Pěší zóna na mapě Parkoviště kol - viz Pěší zóna na mapěExkurze začíná v centru, které je samozřejmě pěší zónou. Jejímu zřízení předcházely protesty místních živnostníků, kteří se domnívali, že kvůli omezení přístupu motorizovaných zákazníků jejich obchody zkrachují. Nastal ale pravý opak - z oblasti se stalo tzv. "zlaté Účko" (Goldene U) s nejvyššími nájmy (a tedy i tržbami) ve Vídni. Automobily mohou k pěší zóně zajíždět z jednosměrného vnitřního okruhu (Ringu) jen po tzv. smyčkách, tzn., že se přiblíží obvykle jednosměrnou příjezdovou komunikací k jednomu bodu na obvodu pěší zóny a od tohoto bodu jsou zase odvedeny zpět. Nemožnost průjezdu snižuje atraktivitu komunikací a tedy i objem dopravy na nich. Výhodným je v pěší zóně i zpomalující vliv fiakrů (viz foto), které jsou navíc velmi žádány turisty. Na celém území od vnitřního okruhu do centra navíc platí plošné omezení rychlosti na 30 km/hod.

Kromě chodců a fiakrů se v pěší zóně mohou volně pohybovat také cyklisté, po některých trasách autobusy a v některých částech taxíky se zákazníkem. Zásobování a obyvatelé (sic!) smějí vjíždět jen od 6:30 do 10:30 hod. Cyklisté se ve zklidněném centru smějí obvykle pohybovat oběma směry i v jednosměrkách, takže na okraji pěší zóny lze objevit rafinované dopravní značení, někdy už ovšem ve formě dosti komplikovaných hlavolamů. Například značka na fotografii vlevo nahoře říká, že jde o pěší zónu, do které mohou vjíždět i cyklisté, nahoře je zase zákaz vjezdu do jednosměrky po dobu, kdy může vjíždět zásobování, cyklisté ovšem mají opět výjimku. Po 10:30 se tedy z ulice stává pěší zóna, kdy sem nesmí auta vůbec, přičemž dodatková tabulka umožňuje vjezd cyklistů, jinak by sem mohli jezdit jen v době zásobování.

Další fotografie ukazuje značku zákazu vjezdu do pěší zóny, která má nestandardní výjimku cyklistů, taxi, fiakrů, autobusů MHD a nákladních vozů do 3,5 tuny. Posledně jmenovanou výjimku si prosadila Vídeňská hospodářská komora kvůli snazšímu zásobování zdejších obchodů.

Autobus projíždějící pěší zónou (viz foto) je tedy dalším příkladem výjimky ze zákazu formou dodatkových tabulek. Doplňuje zde metro, které se hodí spíše pro cestování na delší vzdálenosti. Za poněkud nešťastnou je ovšem třeba považovat skutečnost, že v místech, kde byl vyfocen autobus, mají cyklisté zákaz vjezdu. Lze totiž předpokládat, že pokud ani autobus nenarušuje základní funkce pěší zóny, mohli by zde být i cyklisté.

Oblíbenost kol pro dopravu do centra nejlépe dokumentují stále naplněné stojany kdekoli v pěší zóně, náš obrázek vpravo nahoře je z vídeňských "Příkopů" (Graben). Stojany na sebe vydělávají reklamou, která není jinde v památkově chráněném centru příliš tolerována.

Půjčování kol - viz Pěší zóna na mapě Půjčování kol - viz Pěší zóna na mapěPřed nějakým časem byl také ve Vídni spuštěn projekt bezplatného zapůjčování městských kol ze stojanů. Výsledek výmluvně dokumentují prázdné stojany na posledních dvou fotografiích dole. Ano, kola byla postupně rozkradena. Jistě by bylo zajímavé zjistit, proč tento projekt zatím skončil fiaskem, když velmi podobný dobře funguje v dánské Kodani. Že by byl takový rozdíl v poctivosti Dánů a Rakušanů?

Zpět na začátek

Pro auta jednosměrky, pro cyklisty "obousměrky"

Jednosměrka ve Vídni - viz Pěší zóna na mapěCyklistický pruh v jednosměrce - viz Pěší zóna na mapě Ve Vídni se podařilo v řadě jednosměrných ulic prosadit obousměrný provoz cyklistů. Zavádění obousměrného provozu v jednosměrkách je v kompetenci jednotlivých městských obvodů. Jsou jak městské obvody, kde se může jezdit v jednosměrkách skoro všude, tak i obvody, kde se to nesmí téměř nikde. I ve Vídni se propagátoři obousměrné jízdy stále potýkají s názorem, že střet cyklisty s protijedoucím autem je velmi nebezpečný. To je jistě pravda, ale ve většině jednosměrek se jezdí pomalu, takže nad nebezpečím sečtení rychlostí ve chvíli nárazu převažuje výhoda toho, že si cyklista s řidičem "vidí do očí".

Jednosměrky byly ve Vídni pro cyklisty otevírány postupně a v poslední době výjimek (tj. povolení pro cyklisty) rychle přibývá také proto, že za posledních 20 let nebyla v tomto městě zaznamenána čelní srážka cyklisty s automobilem v jednosměrce (alespoň ne s vážnými následky, takže se neoctla v evidenci policie). Cyklista, který se v jednosměrce pohybuje ve směru jízdy, jede v pruhu společně s auty, v protisměru je chráněn ve zvláštním pruhu (viz foto vlevo a vpravo nahoře). V některých místech je tento pruh zřízen v podobě mezistupně mezi vozovkou a chodníkem, od obou jej dělí jen velmi nízký obrubník. Ke cti Vídeňáků slouží, že i chodci v důchodovém věku na velmi frekventovaných chodnících tento pruh respektují (viz foto).

Podle našeho názoru je důležité i to, že dodatkové tabulky, umožňující cyklistům výjimku z vjezdu do jednosměrky, jsou mnohem větší než u nás a navíc i mezinárodně srozumitelné. Jako příklad může sloužit provedení značky a dodatkové tabulky v poměru 1:1 (viz foto).

Povolení vjezdu do jednosměrky - viz Pěší zóna na mapěNa závěr jedna kuriozita. Komunikace na fotografii vpravo dole má z obou směrů umístěnu stejnou značku zákazu vjezdu se stejnou dodatkovou tabulkou, umožňující v obou případech vjezd cyklistům, fiakrům, taxi, vyhlídkovým autobusům a veřejným službám (popeláři, policie, apod.). Tato úprava není chybou dopravního značení, nýbrž zde byla provedena záměrně z psychologického důvodu. Předpokládá se, že řidiči takto vyznačený zákaz respektují ve zvýšené míře, protože si uvědomují, že při vjezdu do zákazu v jednosměrné ulici hrozí konflikt a případné couvání, zácpa a podobně.

Zpět na začátek

"Kočičí hlavy" - nedobrovolná jízda zručnosti

Abychom si však na chvíli odpočinuli od sebemrskačství a potěšili zejména naše milé olomoucké spoluobčany - ani ve Kočičí hlavy - viz Pěší zóna na mapěVídni se cyklisté v centru nevyhnou "kočičím hlavám", které jim pod kola důmyslně kladou v zájmu důkladné masáže těch nejintimnějších partií památkáři. Na obrázcích je kombinace pěší zóny s pruhem pro omezený průjezd automobilů na okraji centra. Chodci se volně pohybují po ploše náměstíčka, auta mohou projíždět jen jednosměrkou v dlážděném pruhu v nižší úrovni. Cyklisté jedou ve směru jednosměrky spolu s nimi (fotografie vlevo), v protisměru je pro ně vyhrazen pruh v úrovni chodníku (viz foto). Toto řešení v podobě balancování na hraně vysokého obrubníku při jízdě na "kočičích hlavách" se nezdá být nejšťastnější. Směr protisměrného pruhu navíc není jasně vyznačen, takže často dochází k nedorozuměním, kterým že směrem je vlastně možné ho použít.

Zpět na začátek

Obousměrné cyklostezky - zdánlivé bezpečí

Obousměrná cyklostezka - viz Pěší zóna na mapěKlasickou cyklostezku s obousměrným provozem po jedné straně ulice v rámci chodníku už ve Vídni uvidíte málokdy a pokud ano, je poznat, že je staršího data (viz foto vlevo nahoře). Přesto je ale asfaltová, u nás oblíbenou červenou zámkovou dlažbu byste hledali marně. Od chodníku bývá zřetelně oddělena nízkým obrubníkem.

Proč Vídeň ustupuje od obousměrných stezek? Je to kvůli vyšší pravděpodobnosti nehody v místech, kde se stezka kříží s vozovkou - pokud totiž není provoz řízen světly, tak se z obousměrné stezky z pohledu řidičů objevují cyklisté nejen z obvyklého směru, ale nečekaně i ze směru opačného, což prokazatelně zvyšuje nehodovost. Proto pokud jsou novější stezky vedeny z nějakého důvodu odděleně od automobilů, tak je to jednosměrně v pruhu vpravo ve směru jízdy automobilů. Povrch nemusí být červený, ale značení je vždy výrazné a od chodníku dělí stezku nízký zkosený obrubník (viz detail).

Na této fotografii je jeden z příkladů nebezpečného křížení obousměrné cyklostezky se silnicí. Jedná se o vyústění Löwelstrasse na "Ring" (vedle Dvorního divadla). Auta odbočující doprava se dostávají do konfliktu s cyklisty, kteří jedou ve stejném i opačném směru. Cyklisté jsou vzhledem k tomu, že je zde stezka vyznačena, povinni ji používat v obou směrech. Přitom s nimi řidič fakticky nepočítá a nevidí je dobře. Další problém je, že auta vjíždějící na hlavní silnici z vedlejší vyčkávají na chvíli vhodnou k zařazení buď na tramvajových kolejích (což se stává méně často) a nebo - častěji - stojí na přechodu a nutí tak chodce, aby je obcházeli velmi frekventovaným cyklistickým pruhem. Někdy také auta zastavují už na cyklistickém pruhu.

Podle názoru nevládní organizace Verkehrsclub Österreich je v takových případech hlavním problémem zákonná povinnost použít stezku v případě, že je vyznačena. Problém by byl zřejmě vyřešen, kdyby tato povinnost nebyla a rychlí cyklisté (kteří si důvěřují) se mohli pohybovat s proudem aut a pomalí cyklisté (na dovolené nebo opatrní) jezdili po stezce pro cyklisty.

Na hlavních (páteřních) trasách je samozřejmostí kvalitní značení cyklistickými směrovkami - viz foto.

Zpět na začátek

Přednost na přejezdu, alkohol za řidítky

Přednost na cyklostezce - viz Pěší zóna na mapěZajímavé je, že při přejezdu po "cyklopřechodu" mimo světelnou signalizaci jsou cyklisté na rozdíl od ČR postaveni na roveň chodcům - platí pravidlo, že cyklista se musí k přejezdu blížit rychlostí nižší než 10 km/hod. V takovém případě je pak řidič povinen zastavit a umožnit mu přejetí. Ani zastánci cyklistické dopravy z rakouského Verkehrsklubu ovšem nepovažují toto šalamounské řešení za ideální, i když určitě zvyšuje opatrnost řidičů.

Na druhé straně z hlediska požívání alkoholu před jízdou jsou cyklisté zase postaveni na roveň řidičům - pokud je u nich zjištěn alkohol, zaplatí stejnou pokutu jako řidič, tj. 720 Euro. Jedinou výhodu mají v tom, že mohou beztrestně dosáhnout hladiny 0,8 promile alkoholu v krvi, zatímco řidič je pokutován už při překročení 0,5 promile. Což je určitě užitečná informace zejména pro české cykloturisty, toužící po poznání země pod Alpami.

Zpět na začátek

Víceúčelový pruh (Mehrzweckstreifen)

Víceúčelový pruh - viz Alserbachstrasse na mapěZejména v poslední době se v dopravních opatřeních pro cyklisty začíná výrazně prosazovat tzv. víceúčelový pruh (Mehrzweckstreifen). Jde o pruh pro cyklisty po pravé straně vozovky, jehož minimální šířka musí být 150 cm v případě, že vede podél řady parkujících aut (kvůli vyčnívajícím zrcátkům a otevírajícím se dveřím), ale tam, kde je po pravé straně volný prostor (chodník, zelená plocha), stačí i 120 cm. Zřizuje se v úsecích, v nichž provoz nákladních aut a autobusů nepřesahuje definovanou mez. O této mezi se samozřejmě dále vedou diskuse, protože jsou cyklisté, kteří jsou ochotni jezdit i ve velmi hustém provozu nákladních vozidel, zatímco jiným to vadí. Pokud je definovaná mez překročena, pak cyklistický pruh musí být širší. Potom už se ovšem jedná o pruh pro cyklisty a nikoli o víceúčelový pruh, na který mohou vjíždět vozidla s šířkou větší, než je šířka vyznačeného pruhu pro auta - viz níže.

Proč dělat cyklistický pruh ve vozovce místo cyklostezky? Protože řidiči vidí cyklistu jedoucího v cyklistickém pruhu mnohem lépe, než když se pohybuje po cyklostezce v prostoru chodníku. Cyklista má možná trochu menší pocit bezpečí, protože auta projíždějí přímo kolem něho,Víceúčelový pruh - viz Alserbachstrasse na mapě ale ve skutečnosti je toto uspořádání bezpečnější. Řidiči totiž na přítomnost cyklisty podvědomě reagují zpomalením a zvýšením ostražitosti. Zejména manévry v křižovatkách jsou díky tomu mnohem bezpečnější než v případě, kdy řidič má pocit, že je na silnici sám a v křižovatce se mu zpoza parkujících aut náhle objeví křižující nebo jinak manévrující cyklista, jehož opatrnost je z jízdy po cyklostezce také ukolébána.

Proč se pruhu říká víceúčelový? Je to proto, že rakouští zákonodárci umožnili v zájmu bezpečnosti cyklistů zřizování těchto pruhů i v historických centrech měst s úzkými ulicemi, ve kterých chybí prostor pro splnění norem. Víceúčelový pruh je tak možné vyznačit i tam, kde jde na úkor minimální šířky vozovky. Podmínkou je, že musí být zachována dostatečná šíře pruhu pro osobní auta. Nákladní auta a autobusy, které se do "autopruhu" nevejdou, mohou jet jedním kolem po tomto "víceúčelovém" pruhu. Je to prosté - autobusů a náklaďáků je málo, v beztak úzkých ulicích městských center se pohybují opatrně a jako profesionálové se s cyklisty vždy snesou.Víceúčelový pruh - situace před křižovatkou - viz Alserbachstrasse na mapě Cyklisté jsou přitom v 99% provozu účinně chráněni a zejména před křižovatkami si mohou podél řady páchnoucích automobilů najet až dopředu a neztrácet čas.

Zklidňující účinek tohoto uspořádání je navíc umocněn i tím, že nové úpravy jsou dělány tak, že řidič se pohybuje ve výškové úrovni chodníku, a to často z obou stran - obrázek vlevo nahoře má zleva ještě tramvajový ostrůvek. To nejen usnadňuje pohyb chodců, kteří mohou přecházet z ostrůvku bezbariérově kdekoli i mimo přechod, ale zejména psychologicky zpomaluje řidiče - ostatně jeli byste ve městě osmdesátkou po chodníku? Že řidiči hranice pruhů až úzkostlivě dodržují a cyklistům nečiní pohyb v pruzích potíže, je vidět z obrázků vpravo.

Úzký, ale funkčně skvělý pruh na mostě "Friedensbrücke" - viz foto - nám velmi silně připomněl situaci na mostu přes Moravu v Olomouci. Podle našich norem zde není pro cyklisty místo. Výsledkem tohoto přístupu je 8 nehod cyklistů, evidovaných olomouckým dopravním inspektorátem v tomto prostoru od 1. ledna 1995 do 30. září 1999, tj. 1,7 nehody ročně. Míní se tím samozřejmě vážné nehody. Těch, které nejsou dopravním policistům hlášeny, je určitě více - a nebezpečných situací, které skončí bez nehody, ještě více (zdroj dat - analýza občanského sdružení "Olomoučtí kolaři", provedená díky grantu Nadace VIA; žádná státní ani veřejná instituce u nás analýzy nehodovosti cyklistů neprovádí).

Další důležitou vlastností víceúčelových pruhů je "představení" cyklisty v křižovatce (viz foto). Ten se tak nejen dostává dále z dosahu kancerogenních emisí, ale zejména se dostává do zorného pole řidiče, který se pak při rozjezdu chová mnohem ohleduplněji, takže prakticky nehrozí kolize. Pokud je pravý odbočovací pruh intenzivněji využíván, neváhá město Vídeň vřadit cyklistický pruh i mezi dva pruhy pro auta (viz foto).

Zpět na začátek

Kuriozity a lahůdky

Rozdělení na dva pruhy (značka) - viz Alserbachstrasse na mapě Nejkratší víceúčelový pruh (jak málo stačí...) - viz Alserbachstrasse na mapě Nyní pár zákusků. Prvním je zajímavé značení pruhů (viz foto vpravo nahoře). Nějakých 150 metrů před křižovatkou se dělí pruhy na průběžný a pravý odbočovací. Jde o ulici, ve které není místo ani na víceúčelový pruh pro cyklisty a v přímém směru vzniká často kolona dlouhá až oněch 150 metrů. Doprava odbočuje sice málo aut, ale protože by kolonu v přímém směru při čekání na odbočení zbytečně prodlužovala, byl pro ně zřízen odbočovací pruh. Cyklističtí fundamentalisté by řekli: "Opět projev automobilové arogance, pro auta místa dost, pro cyklisty ne". Otrlí cyklističtí pragmatici by hbitě kolonu objeli pravým pruhem a vpředu se vecpali do křižovatky. Řidiči a dopravní odborníci by na ně nadávali - tedy u nás. Ve Vídni nastupuje rozumný kompromis. Přímo jedoucí cyklisté mají výjimku, mohou se zařadit do pravého odbočovacího pruhu, řidiči jsou na to upozorněni dostatečně výrazným značením a v křižovatce se objevuje pro zařazení opět víceúčelový pruh, dle ústního podání našich vídeňských průvodců nejkratší cyklistický pruh na světě (viz foto vlevo nahoře). Myslíme si, že důvod k hrdosti je v tomto případě na místě nejen s ohledem na "rekordní krátkost" pruhu. Konflikty nevznikají, pravý odbočovací pruh je málo frekventovaný a je v něm dost místa pro všechny. Závěrečný manévr lze včas signalizovat a řidiči jsou na něj výrazným dopravním značením s předstihem psychicky připraveni.

Když už hovoříme o značení pruhů, všimněte si také tohoto obrázku.

Dalším příkladem neortodoxního, funkčního a bezpečného řešení je vznik víceúčelového pruhu v místě, kde se vozovka dostatečně rozšiřuje. U nás by leckomu jistě vstávaly hrůzou vlasy na hlavě, nicméně ve Vídni lze na vlastní oči vidět, že tohle řešení není vůbec nebezpečné a výborně funguje. Pruh je vyznačen, řidiči ho respektují, cyklisti se do něj bez problémů řadí. Ke konfliktům nedochází, protože pruh vznikl v místě, kde se i auta teprve začínají rozřazovat a cyklista, řadící se do pruhu, prostě jen pokračuje rovně a není ohrožen (viz foto).

V následující křižovatce se objevuje další lahůdka - pokud vám nevyhovuje jízda rovně a chcete odbočit vlevo, nemusíte se potýkat s otázkou, jak si udržet od těla proud rovněž doleva odbočujících aut. Jedete na zelenou ve svém pruhu rovně a v křižovatce se zařadíte do "zálivu" doprava před auta, která čekají na kolmý přejezd křižovatky zprava (viz foto). Mají samozřejmě červenou a vy jste se opět ocitli ve víceúčelovém pruhu pro přejezd křižovatky, můžete být v klidu a počkat si na zelenou. Řidiči, stojící za vámi, vás navíc vidí a vy před nimi máte náskok.

Poslední příklad je ukázkou skvělého náskoku, který vídeňští cyklisté mají. Na jedné z křižovatek (viz foto) tenhle náskok činí více než jednu koňskou délku. Je to proto, že z víceúčelového pruhu zároveň odbočuje doprava cyklostezka po chodníku (viz stejné foto - vlevo od osoby stínící v místě odbočení) a cyklisté stojící v křižovatce by bránili dalším cyklistům v odbočení doprava.

 

Zpět na začátek

Prosazování pruhů pro cyklisty v praxi

Kvůli tomuto řešení (viz foto) byl dlouho veden spor s jedním rakouským deníkem. Pokud je cyklista sveden do provozu na vozovce, má na něj být nahlíženo jako na vozidlo. Cyklistický pruh pro přímou jízdu by tedy měl vést vlevo a nikoliv vpravo od pravého odbočovacího pruhu pro automobily. Redakce zmíněného listu se domnívala, že to povede k extrémně nebezpečným situacím, ale jak jsme dobře viděli, funguje řešení velmi dobře a předchází konfliktům. Bylo možno pozorovat například to, jak podél téměř 200 m dlouhé automobilové kolony pohodlně projely dvě cyklistky zjevně slabšího typu. Kdyby zde nebyl tento pruh, tak by si projet netroufly.

Zpět na začátek

Pilotní projekt víceúčelového pruhu

Místo na fotografii zde bylo jedním z problémových, kde byl víceúčelový pruh zřízen jako pilotní projekt. Následně byl vyhodnocen jako úspěšný a tento typ řešení byl proto zaváděn dál. Jediný problém je zde v tom, že je poblíž nákupní centrum a proto velice často auta zneužívají pruh k parkování. V naprosté většině případů se však jedná o parkování po velmi krátkou dobu, protože zde jezdí tramvaj a řidiči cítí, že parkovat v tomto místě není v pořádku.

Poznámka bokem: V tomto obvodě Vídně jsou zřizovány na vjezdech do vedlejších ulic zkosené nájezdy, což také přispívá k ohleduplnějšímu chování řidičů.

V průběžném směru (viz foto vpravo) je vidět, jak se místní dopravní inženýři postupně učí. Původní víceúčelový pruh byl zamalován (vedl vpravo od pravého jízdního pruhu pro automobily) a byl posunut vlevo. Vznikl tak prostor, kde značení je smíšené, protože se tu dva pruhy překrývají (pro auta a pro cyklisty). Je zde dost místa jak pro auta, tak pro cyklisty, aby si vybrali, ve které chvíli se zařadí do svého jízdního pruhu.

Který pruh platí? - viz Alserbachstrasse na mapěNa fotografii vpravo je také viditelný podélný práh, oddělující tramvajový pás od jízdního pruhu pro auta a bránící tak automobilům v jízdě po kolejích. Vídeňské zkušenosti s tímto prvkem jsou převážně pozitivní. Minimálním prvkem oddělujícím ve Vídni tramvajové koleje od aut je plná čára, ale jakmile se někde vyskytnou problémy, dopravní podnik nekompromisně požaduje zřízení právě podélného prahu (zde nazývaného Stuttgarteschwelle). A pokud by ani to nestačí, dojde ke zřízení zvýšeného kolejového tělesa.

Zpět na začátek

"Krtčí uši" - konec parkování v křižovatkách

Krtčí uši - viz Alserbachstrasse na mapěNa fotografiích vlevo a zde jsou proslulé "krtčí uši" neboli vysazené chodníkové plochy, které se často uplatňují v kombinaci s přechodem pro chodce. Jednak zkracují vzdálenost, kterou musí chodec při přecházení vozovky překonat, a zároveň brání parkování v křižovatce. Řidič tak chodce chystajícího se přejít dobře vidí z dostatečné vzdálenosti - namísto toho, aby se mu nečekaně vynořil zpoza parkujícího auta.

 

Zpět na začátek

Poděkování

Zpracování těchto stránek umožnil finanční příspěvek programu Doprava pro 21. století, společného programu Nadace Partnerství a Nadace VIA . Chtěli bychom mu poděkovat za možnost zúčastnit se jako delegáti občanského sdružení "Olomoučtí kolaři" (OKO) exkurze po opatřeních, zklidňujících dopravu ve Vídni. Poděkování patří rovněž panu Helmutu Hawelovi z vídeňské pobočky Rakouského dopravního klubu (Verkehrsklub Österreich) za odborný výklad v terénu.

Autoři článku: MUDr. Vladislav Raclavský a Ing.Václav Dostál
Komentáře, připomínky a náměty posílejte na adresu kolari@centrum.cz.